Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O Paulině Šafaříkové, ženě slavného astronoma

O Paulině Šafaříkové, ženě slavného astronoma

Albert Šafařík.
Autor: Archiv M. Šulce.

Růžena Melicharová.Autor: Archiv M. Šulce. Moje teta Růžena Melicharová (roz. Šulcová; 1892-1987) mi někdy na počátku 80. let vyprávěla o své pratetě Paulině Šafaříkové; tehdy byla mojí poslední žijící příbuznou, která Šafaříkovou znala osobně. Paulina Šafaříková byla ženou slavného českého astronoma Vojtěcha Šafaříka…

Albert Šafařík. Autor: Archiv M. Šulce.
Albert Šafařík.
Autor: Archiv M. Šulce.
Paulina Šafaříková, rozená Králová, se narodila v Praze 11. 4. 1836 1 jako dcera středoškolského profesora Andrease Krále a Vincentie roz. Kallinové, jež byla dcerou Johanna Kalliny, velkoobchodníka s tabákem v Jindřichově Hradci a jeho druhé manželky Rosine Neuhartové z Českých Budějovic.

Andreas Král byl profesorem latiny a řečtiny na gymnáziu v Praze – Vinohradech. Pocházel patrně se smíšeného manželství, otec byl pravděpodobně Čech, matka byla Němka.

Andras Král. Autor: Archiv M. Šulce.
Andras Král.
Autor: Archiv M. Šulce.
Otec byl vojákem z povolání, dělostřelcem. Andreas byl vychováván německy a také se za Němce považoval. Měl pět dětí: Karla, Theresu, Paulinu, Rosinu a Jaromíra. Z nich s určitostí jen Paulina se považovala za Češku, byla českou vlastenkou. Udržovala kontakty s Vojtou Náprstkem. Naopak Karl byl německý nacionalista a v tomto směru se angažoval politicky na Liberecku. Rovněž Rosina (moje prababička) se považovala za Němku.

Paulina byla jazykově velmi nadaná, ovládala samozřejmě němčinu, dále klasickou řečtinu, latinu, francouzštinu, italštinu a dokonce i angličtinu.

Původně navazovala kontakty s německým důstojníkem Georgem Adolfem Koenigerem, toho si však nakonec vzala její sestra Rosina. Paulina se  provdala za prof. Vojtěcha Šafaříka, syna slavisty Pavla Josefa Šafaříka. Byla jeho druhou ženou (jeho první manželka byla Ruska).Vojtěch měl ještě dva sourozence, Vladislava a Svatavu.

Paulina zakoupila blok domů na Vinohradech, naproti vile Gröbe. Tam zřídila hvězdárnu, údajně tehdy největší v zemi.

Vincentie Králová. Autor: Archiv M. Šulce.
Vincentie Králová.
Autor: Archiv M. Šulce.
Vojtěch Šafařík byl význačný astronom, přednášel astronomii na pražské universitě, ale i ve svém domě  pro zájemce, zabýval se proměnnými hvězdami, ale hlavním jeho oborem byla chemie 2, kromě toho  optika. Povahou byl značně introvertní a zabraný do sebe. Podle tetina vyprávění dokonce byl tak zamyšlený, že při jízdě tramvají ani nepoznal vlastní manželku. Údajně zkonstruoval blíže neurčený optický přístroj; když prý dostal z USA návrh na patentování, tak ho ve zlosti zničil.

Teta se nezmiňovala o nějaké výzkumné činnosti Pauliny, nicméně tato publikovala. V katalogu Moravské zemské knihovny jsou uvedena dvě její díla: William Herschel a jeho sestra Karolina a Z dějin dalekohledu.

Paulina se zasloužila o pojmenování planetky č. 281 Lucretia 3, již objevil vídeňský astronom Palisa, a který tak vyhověl Paulininu návrhu, jímž chtěla uctít památku Karoliny Lucretie Herschelové  4.

Ve stáří byla Paulina stižena sklerózou a byla již dezorientovaná. Když zemřela 30. března l920 1, proslovil nad jejím hrobem nekrolog profesor  Nušl.

Hrob manželů Šafaříkových se nachází na Olšanských hřbitovech (pomník kupodivu nenese náboženské symboly), je v majetku města Prahy a je řádně udržován.  

Onomastická poznámka:  Na přiložené fotografii V. Šafaříka je uvedeno křestní jméno Adalbert. Je to důsledkem nesprávné zvyklosti "překládat " tak do němčiny jméno Vojtěch. Příčinou tohoto omylu je skutečnost, že Adalbert bylo biřmovací jméno sv. Vojtěcha. Skutečný význam jména Adalbert  je "vznešený", "skvělý" atp.

Publikované fotografie jsou součástí mého rodinného archivu. Bohužel se v něm, přes množství fotografií Paulíniných příbuzných,  její fotografie nenachází nebo nebyla identifikována.

Fotografie skenovala a retušovala Miroslava Kolářová Šulcová (www.kolarovasulcova.cz).

Poznámky:

  1. Náhrobek manželů Šafaříkových
  2. Katalog Moravské zemské knihovny obsahuje 9 citací Šafaříkových prací, týkajících se převážně chemie.
  3. Hvězdářská ročenka 1965, p. 248
  4. Sdělení Pauliny v knize William Herschel a jeho sestra Karolina




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Paulina Šafaříková, Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »