Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O Paulině Šafaříkové, ženě slavného astronoma

O Paulině Šafaříkové, ženě slavného astronoma

Albert Šafařík.
Autor: Archiv M. Šulce.

Růžena Melicharová.Autor: Archiv M. Šulce. Moje teta Růžena Melicharová (roz. Šulcová; 1892-1987) mi někdy na počátku 80. let vyprávěla o své pratetě Paulině Šafaříkové; tehdy byla mojí poslední žijící příbuznou, která Šafaříkovou znala osobně. Paulina Šafaříková byla ženou slavného českého astronoma Vojtěcha Šafaříka…

Albert Šafařík. Autor: Archiv M. Šulce.
Albert Šafařík.
Autor: Archiv M. Šulce.
Paulina Šafaříková, rozená Králová, se narodila v Praze 11. 4. 1836 1 jako dcera středoškolského profesora Andrease Krále a Vincentie roz. Kallinové, jež byla dcerou Johanna Kalliny, velkoobchodníka s tabákem v Jindřichově Hradci a jeho druhé manželky Rosine Neuhartové z Českých Budějovic.

Andreas Král byl profesorem latiny a řečtiny na gymnáziu v Praze – Vinohradech. Pocházel patrně se smíšeného manželství, otec byl pravděpodobně Čech, matka byla Němka.

Andras Král. Autor: Archiv M. Šulce.
Andras Král.
Autor: Archiv M. Šulce.
Otec byl vojákem z povolání, dělostřelcem. Andreas byl vychováván německy a také se za Němce považoval. Měl pět dětí: Karla, Theresu, Paulinu, Rosinu a Jaromíra. Z nich s určitostí jen Paulina se považovala za Češku, byla českou vlastenkou. Udržovala kontakty s Vojtou Náprstkem. Naopak Karl byl německý nacionalista a v tomto směru se angažoval politicky na Liberecku. Rovněž Rosina (moje prababička) se považovala za Němku.

Paulina byla jazykově velmi nadaná, ovládala samozřejmě němčinu, dále klasickou řečtinu, latinu, francouzštinu, italštinu a dokonce i angličtinu.

Původně navazovala kontakty s německým důstojníkem Georgem Adolfem Koenigerem, toho si však nakonec vzala její sestra Rosina. Paulina se  provdala za prof. Vojtěcha Šafaříka, syna slavisty Pavla Josefa Šafaříka. Byla jeho druhou ženou (jeho první manželka byla Ruska).Vojtěch měl ještě dva sourozence, Vladislava a Svatavu.

Paulina zakoupila blok domů na Vinohradech, naproti vile Gröbe. Tam zřídila hvězdárnu, údajně tehdy největší v zemi.

Vincentie Králová. Autor: Archiv M. Šulce.
Vincentie Králová.
Autor: Archiv M. Šulce.
Vojtěch Šafařík byl význačný astronom, přednášel astronomii na pražské universitě, ale i ve svém domě  pro zájemce, zabýval se proměnnými hvězdami, ale hlavním jeho oborem byla chemie 2, kromě toho  optika. Povahou byl značně introvertní a zabraný do sebe. Podle tetina vyprávění dokonce byl tak zamyšlený, že při jízdě tramvají ani nepoznal vlastní manželku. Údajně zkonstruoval blíže neurčený optický přístroj; když prý dostal z USA návrh na patentování, tak ho ve zlosti zničil.

Teta se nezmiňovala o nějaké výzkumné činnosti Pauliny, nicméně tato publikovala. V katalogu Moravské zemské knihovny jsou uvedena dvě její díla: William Herschel a jeho sestra Karolina a Z dějin dalekohledu.

Paulina se zasloužila o pojmenování planetky č. 281 Lucretia 3, již objevil vídeňský astronom Palisa, a který tak vyhověl Paulininu návrhu, jímž chtěla uctít památku Karoliny Lucretie Herschelové  4.

Ve stáří byla Paulina stižena sklerózou a byla již dezorientovaná. Když zemřela 30. března l920 1, proslovil nad jejím hrobem nekrolog profesor  Nušl.

Hrob manželů Šafaříkových se nachází na Olšanských hřbitovech (pomník kupodivu nenese náboženské symboly), je v majetku města Prahy a je řádně udržován.  

Onomastická poznámka:  Na přiložené fotografii V. Šafaříka je uvedeno křestní jméno Adalbert. Je to důsledkem nesprávné zvyklosti "překládat " tak do němčiny jméno Vojtěch. Příčinou tohoto omylu je skutečnost, že Adalbert bylo biřmovací jméno sv. Vojtěcha. Skutečný význam jména Adalbert  je "vznešený", "skvělý" atp.

Publikované fotografie jsou součástí mého rodinného archivu. Bohužel se v něm, přes množství fotografií Paulíniných příbuzných,  její fotografie nenachází nebo nebyla identifikována.

Fotografie skenovala a retušovala Miroslava Kolářová Šulcová (www.kolarovasulcova.cz).

Poznámky:

  1. Náhrobek manželů Šafaříkových
  2. Katalog Moravské zemské knihovny obsahuje 9 citací Šafaříkových prací, týkajících se převážně chemie.
  3. Hvězdářská ročenka 1965, p. 248
  4. Sdělení Pauliny v knize William Herschel a jeho sestra Karolina




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Paulina Šafaříková, Osobnost


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »