O tvorbě názvů meteorických rojů
Autor: Fred Bruenjes.
Naše klasická literatura (Guth a j., Plavec) uvádí na příkladech, jak se z mezinárodního názvu souhvězdí vytvoří název roje, nezmiňuje se však o systému, podle kterého se názvy vytvářejí. Při bližším zkoumání se ukazuje, že názvy rojů byly tvořeny poněkud intuitivně, což dokazuje např. právě Plavec, který na jedné straně používá např. název η- Aquaridy, na druhé straně ale Scorpio-Sagittariidy (Plavec, str. 267). Upozorňuji na skupinu -ii-.
Nicméně, systém pro tvoření názvů existuje. Nejprve však několik málo poznámek z latinské gramatiky.
Latinská podstatná jména se skloňují podle více vzorů, které se seskupují do 5 deklinací. V našem případě jsou nezajímavé deklinace 4. a 5. V 1. deklinaci je koncovka 2. pádu jednotného čísla (genitivu singuláru) -ae, v 2. deklinaci -i, v 3. deklinaci -is. Názvy rojů se vytváření z genitivu singuláru odtržením koncovky a připojením české přípony -idy (označující množné číslo a odpovídající anglickému -ids).
Do 1. deklinace patří názvy končící na-a (např. Andromeda, Andromedae). Odtržením -ae a připojením -idy obdržíme název roje Andromedidy. Anglický ekvivalent je Andromedids. Podle tohoto pravidla však také vzniká slovo Antliidy, Cassiopeiidy (což odpovídá normě IAU: Antliids, Cassiopeiids), Hydridy, Muscidy (Hydrids, Muscids).
S 2. deklinací je to obtížnější, neboť má 4 vzory (servus, puer, ager, verbum). Podle vzoru servus se skloňuje např. Aquarius, Aquarii. Koncovkou, jak zmíněno výše, je -i, nikoliv -ii. Název roje je tedy Aquariidy, ač tradičním byl tvar Aquaridy. Skutečně však z normy IAU plyne tvar Aquariids. Stejně tak vznikají slova Microscopiidy, Sagittariidy, Scorpiidy, Telescopiidy - ve shodě s anglickými termíny. Nepatří sem však slovo Lepus, Leporis (3. deklinace) ač Lupus, Lupi ano. Ke slovu Cancer, Cancri, pak máme Cancridy. Výjimkou je však jméno Hydrus, Hydri, vedoucí tímto způsobem na Hydridy, což je ale vyhrazeno pro roj s radiantem v souhvězdí Hydry. Norma IAU zde uvádí tvar Hydrusid (v pl. Hydrusids), tudíž podle ní musíme psát Hydrusidy. K Horologium, Horologii existuje tvar Horologiidy.
Sem spadají také dva výjimečné případy, kdy název souhvězdí je v plurálu. Jedná se o název Gemini a Vela. V singuláru a s genitivem máme Geminus, Gemini, Velum, Veli. Proto také Geminidy a Velidy.
Je třeba zmínit se o tiskové chybě v normě (Jenniskens P.), která uvádí tvar Reticulum, Reticulii, a tedy Reticuliid, ač genitiv je správně Reticuli (vzor verbum, verbi) a roj Reticulidy.
V 3. deklinaci (11 vzorů !)se odtrhává, jak zmíněno, -is. Např. Apus, Apodis implikuje Apodidy, Bootes, Bootis vede na Bootidy a podobně.
Výjimkou jsou Pisces, což je plurál od Piscis, g. Piscis (vzor avis), tudíž Piscidy. Určitou zvláštností jsou jména Crux, Crucis, Dorado, Doradus, Fornax , Fornacis, Phoenix, Phoenicis, vedoucí na Crucidy, Doradily, Fornacidy a Phoenicidy.
Zbývá se zmínit o případech, kdy název souhvězdí se skládá z podstatného a přídavného jména. Jsou to: Canes Venatici (g. Canum Venaticorum), Canis Maior (g. Canis Maioris), Canis Minor (g. Canis Minoris), Coma Berenices (g. Comae Berenices), Corona Australis (g.Coronae Australis), Corona Borealis (g. Coronae Borealis), Piscis Austrinus (g. Piscis Austrini), Triangulum Australis (g. Trianguli Australis), Ursa Maior (g. Ursae Maioris), Ursa Minor.(g. Ursae Minoris) (Grygar a j.).
Norma IAU zavádí dvojslovná označení rojů. Zamítá tak např. tradiční název Ursidy. Podle normy vznikají tyto názvy: Canum Venaticidy, Canis Maioridy, Canis Minoridy, Comae Berenicidy, Coronae Australidy, Coronae Borealidy, Piscis Austrinidy, Trianguli Australidy, Ursae Maioridy, Ursae Minoridy.
V případě, že radiant roje leží ve dvou souhvězdích, kombinují se názvy rojů v plném rozsahu z obou názvů, tedy např. Scorpiidy-Sagittariidy nikoliv Scorpio-Sagittariidy, jak uvádí Plavec.
Než mi kolega Habuda dodal originální znění normy IAU, hledal jsem anglické ekvivalenty na webu a z různých zdrojů jsem obdržel rozporné tvary slov. Nicméně jeden zdroj uvádím, neboť obsahuje nejvyšší počet rojů se kterými jsem se v přehledech setkal. Je to (List of all meteor showers) pod hlavičkou IAU - Meteor Data Center, obsahující údaje o 344 rojích.
Závěrem lze poznamenat tolik: Pokud název souhvězdí je vyjádřen jen substantivem, jsou názvy rojů komisí IAU vytvořeny zcela soustavně (nepočítaje dvě chyby v stati Jenniskensově, které se však nepřenesly do seznamu "Meteor Data center"). Názvy rojů vytvořených z podstatného jména a přívlastku však jsou vytvořeny spíše deklarativně a soustavnost je narušena. Mgr. Habuda inicioval v tomto směru vznesení námitek adresovaných některým členům příslušné komise. Je tedy možné, že dojde ke změně.
Poznámka 1
Uvádím bez překladu abstrakt Jenniskensova článku, seznamujícího s normou IAU:
The IAU Meteor Shower Nomenclature Rules Abstract The International Astronomical Union at its 2006 General Assembly in Prague has adopted a set of rules for meteor shower nomenclature, a working list with designated
names (with IAU numbers and three-letter codes), and established a Task Group for Meteor Shower Nomenclature in Commission 22 (Meteors and Interplanetary Dust) to help define which meteor showers exist from well defined groups of meteoroids from a single parent body.
Poznámka 2
Další odkazy nižší kvality jsou:
http://meteorshowersonline.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/Meteor_shower#Other_notable_meteor_showers
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_meteor_showers
http://www.imo.net/calendar/2008
Poznámka 3
Nalezl jsem neustálené způsoby psaní přívlastků u souhvězdí. Guth a j. píší přívlastky s malým písmenem, Grygar a j. s velkým. Kromě toho Guth a j. používají tvaru "major", Grygar a j. "Maior". V normě IAU je psáno "Major". Hrbek a Fürst mají tvar "maior".
Reference:
Grygar J., Horský Z., Mayer P., Vesmír (Mladá fronta, Praha 1979)
Guth. V., Link F., Mohr J.M., Šternberk F., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
Habuda P. (SMPH), soukromá sdělení
Hrbek F., Fürst K., Latinská mluvnice I., Nauka o slově,(L. Kober, Praha 1927)
Jenniskens P., The IAU Meteor Shower Nomonclature Rules, 2007
Plavec M., Meteorické roje (Nakladatelství ČSAV, Praha 1956)
Prudký J. (TK ČAS), soukromá sdělení
Zachová I.(FF MU) soukromá sdělení
O autorovi
Miroslav Šulc
Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.
