Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 196 z 9. 1. 2014.
Parte Josipu Kleczkovi. Autor: ČAS.Josip Kleczek byl významným českým slunečním fyzikem a jednou z nejvýznamnějších osobností československé a později české astronomie. Za svůj život napsal řadu vědeckých prací týkajících se sluneční fyziky, je autorem mimořádného čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic a knih pro nejširší veřejnost, z nichž nejznámější jsou Naše souhvězdí, Vesmír a člověk a Velká encyklopedie vesmíru.
Josip Kleczek se stal vůbec prvním nositelem ceny Littera Astronomica v roce 2002. Za rozsáhlou a neutuchající popularizační činnost a zejména za poslední knihu Život se Sluncem a ve vesmíru mu ji Česká astronomická společnost udělila opět v roce 2011, tedy v jeho 88 letech. Stal se tak jediným laureátem, který tuto cenu obdržel dvakrát.
Veřejnost ho měla možnost poslouchat na nesčetném množství jeho strhujících přednášek věnovaných Slunci, ale také vesmíru jako celku. Byl znám svým nezapomenutelným charisma, jeho nadšením pro využití sluneční energie a také svým lidstvím.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové