Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Polský skleník nadále svítí

Polský skleník nadále svítí

Záře skleníků
Autor: Ladislav Šilhán

Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.

Jak vidíme z úvodní fotografie, ačkoli byl systém s velkou mediální podporou představen ještě před novou zimní sezónou, jeho využití je asi velmi drahé, neboť od konce září, kdy se ve sklenících opět začíná přisvěcovat, nebyl ještě využit. Výsledkem je opět nám Severočechům dobře známá oranžová záře viditelná i z Liberce.

Dá se předpokládat, že skleníky budou v zimě opravdu stíněny, popřípadě, že se provozovatel asi domnívá, že ve večerních hodinách může pražit svým světlem široko do okolí, podobně jako provozovatelé sjezdovek, nicméně vzhledem k tomu, kolik peněz systém stínění stál, považujeme to mírně řečeno za provokaci. 

Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami Autor: Dalibor Oršulík
Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami
Autor: Dalibor Oršulík

Za skupinu pro temné nebe České astronomické společnosti můžeme přislíbit, že se skleníky budeme dále zabývat a pokud se situace zlepší, rádi vás o tom budeme někdy v budoucnu informovat. Zatím nezbývá než konstatovat „důvěřuj, ale prověřuj“. Poláci se nám zatím vysmívají stejně jako problému, že na Frýdlantsku nebude za chvíli dost pitné vody kvůli porušení limitů hranic rozšiřování zdejšího hnědouhelného dolu. A to už je oproti skleníkům opravdový problém. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vývoj kauzy skleníky
[2] Když se rozsvítí skleník…
[3] Světelné peklo z Polska



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Skleníky


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »