Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Polský skleník nadále svítí

Polský skleník nadále svítí

Záře skleníků
Autor: Ladislav Šilhán

Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.

Jak vidíme z úvodní fotografie, ačkoli byl systém s velkou mediální podporou představen ještě před novou zimní sezónou, jeho využití je asi velmi drahé, neboť od konce září, kdy se ve sklenících opět začíná přisvěcovat, nebyl ještě využit. Výsledkem je opět nám Severočechům dobře známá oranžová záře viditelná i z Liberce.

Dá se předpokládat, že skleníky budou v zimě opravdu stíněny, popřípadě, že se provozovatel asi domnívá, že ve večerních hodinách může pražit svým světlem široko do okolí, podobně jako provozovatelé sjezdovek, nicméně vzhledem k tomu, kolik peněz systém stínění stál, považujeme to mírně řečeno za provokaci. 

Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami Autor: Dalibor Oršulík
Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami
Autor: Dalibor Oršulík

Za skupinu pro temné nebe České astronomické společnosti můžeme přislíbit, že se skleníky budeme dále zabývat a pokud se situace zlepší, rádi vás o tom budeme někdy v budoucnu informovat. Zatím nezbývá než konstatovat „důvěřuj, ale prověřuj“. Poláci se nám zatím vysmívají stejně jako problému, že na Frýdlantsku nebude za chvíli dost pitné vody kvůli porušení limitů hranic rozšiřování zdejšího hnědouhelného dolu. A to už je oproti skleníkům opravdový problém. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vývoj kauzy skleníky
[2] Když se rozsvítí skleník…
[3] Světelné peklo z Polska



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Skleníky


34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »