Postřehy z JENAMu 2011 (2. část)

Na první blok příspěvků jsem navštívil symposium S1, Magnetic universe. První přednášku měl dr. I. ANDRONOV, Magnetism of cataclysmic variable stars: Polarisation and spectra of accretion. Jednalo se o souhrnnou přednášku o projevech kataklyzmických hvězd, především ve spektrech. Kromě mnoha jiného prezentoval autor vzplanutí typu UV Ceti, které pozorovali u magnetické kataklyzmické hvězdy AM Her. Objekt je výjimečný i tím, že na rozdíl od ostatních kataklyzmických proměnných zde bílý trpaslík rotuje velmi rychle. Silné magnetické pole zabraňuje vytvoření akrečního disku a dochází k zákrytům proudu hmoty z hvězdy dárce.

Poté začalo symposium věnované fyzice hvězd, což je téma, které mne velmi zajímá. Přesunul jsem se tedy do jiné místnosti a zde začínal dr. D. BISIKALO s příspěvkem Physical processes in close binary stars. Mám zde zaznamenaných několik poznámek. U systémů s magnetickým polem menším než B = 10⁴ G se jedná o běžné kataklyzmické proměnné, pro hodnoty B mezi 10⁴ až 10⁶ G se jedná o intermidiate polary a ještě silnější magnetické pole změní systém s kompaktním objektem v polar (bez akrečního disku). U systémů, kde je přítomna cirkumbinární obálka, dochází k její tvorbě nikoliv spojitě, ale postupným naplňováním materiálu z akrečního disku kolem kompaktní komponenty. Materiál je vytrhován z disku kombinací precesního pohybu disku a vlastní dynamikou proudu hmoty, který přitéká z bodu L₁. Úniky hmoty do cirkumbinární obálky se dějí přes vnější lagrangeův bod L₄. Různé vlny na světelných křivkách u kataklyzmických hvězd ve vzplanutí jsou způsobovány rotujícím akrečním diskem, který je tvořen hustotními vlnami a otáčí se vůči nám - pozorovateli.

Po přestávce byli všechna symposia přerušena a pokračovalo se v plenární schůzi - se všemi účastníky konference. Plenární příspěvky patří mezi ty důležitější a ty tři co následují, k nim rozhodně patřily. Nejprve měl příspěvek dr. J. CLAVEL z Evropské kosmické agentury ESA, Cosmic Vision 2015-2025: ESA`s long term plan in space science. ESA (a nejen ta) čelí snižování prostředků na svou činnost. NASA kvůli drastickým škrtům zastavila svou spolupráci na projektech LISA Pathfinder, IXO a Laplace. Pro samotnou ESA je jejich příprava příliš drahá, takže jsou tyto projekty pozastaveny. Dále byl představen momentální status mise James Webb Space Telescope (následovník HST) a projekt PLATO, nástupce družice Kepler. Z budoucích misí ESA právě probíhá studie proveditelnosti projektů EchO (Exo-Planet Characterisation Observatory), LOFT (Large Observatory for X-ray timing), STE-QUEST (Space Time Explorer & Quantum Equivalence Principle Space Test) a Marco-Polo R (Sběr materiálu a návrat z blízkozemního asteroidu).

Další plenární přednáška byla od J. DE BRUIJNE o družici, která zde všechny astronomy velice zajímá: Gaia: surveying one billion stars with one billion pixels. Družice se právě fyzicky sestavuje. Poskytne nám astrometrii všech hvězd do 20. magnitudy, fotometrii ve dvou filtrech (B a I) všech hvězd do 20. magnitudy a navíc spektra s rozlišením +/- 15km/s všech hvězd do 17. magnitudy. Pro každou hvězdu by mělo být k dispozici cca 70 měření a všechna data budou volně k dispozici na internetu. Prakticky pro všechny dvojhvězdy budou k dispozici měření radiálních rychlostí, což umožní změřit jejich hmotnosti. Gaia přinese revoluci v mnoha ohledech. Tým kolem družice bude vydávat science aletry do 24 hodin. Celková cena družice Gaia je 600 milionů Euro.

I další příspěvek se týkal projektu ESA. J. BENKHOFF přednesl v příspěvku BeppiColombo - a comprehensive exploration of planet Mercury současný stav vesmírného výzkumu planety Merkur a představil novou družici BepiColombo, která rozšíří současné výsledky Messengeru. Jedná se o dvojitou sondu. Jedna část bude kroužit po vyšší orbitě a druhá po nízké orbitě kolem Merkuru. Nad ní bude navíc kroužit separátně "stínítko", které se má nacházet neustále mezi sondou a Sluncem. Mimo jiné zmínil, že Merkur je nedosažitelný pro mnoho observatoří, včetně HST, který má z důvodu bezpečnosti jeho přístrojů zakázáno pozorovat Merkur (kvůli blízkosti Slunce).

Další příspěvek pronesl mladý astronom V. ORLOV, Physical properties of components in multiple stars and their dynamics. Studoval několikero vícečlenných hvězdných soustav a přestože nalezené orbity nejsou zcela jisté, nalezl několik soustav, které by dlouhodobě neměly existovat. S pravděpodobností 98 % se brzy rozpadnou. Následoval příspěvek dr. V. GRININA Evolutionary trends in the photometric activity of UX Ori type stars. Autor vysvětloval příčinu krátkých a rychlých poklesů jasnosti u hvězd typu T Tauri pomocí tranzitů mračen prachu před diskem mladé hvězdy.

Následoval další krátký příspěvek od PhD. studentky E. FILIPOVÉ Unusual classical nova CI Cam. Na české konferenci minulý rok o tomto objektu hovořil Dr. V. ŠIMON a klasifikoval objekt jako galaktický mikrokvazar. S největší pravděpodobností se tedy autorka mýlila v klasifikaci a potažmo v celém příspěvku. O tom ji ujistil po přednášce i dr. NIKOLAJ N. SAMUS, editor GCVS.

Celý den zakončil symbolicky přednáškou dr. SAMUS s příspěvkem New discoveries of variable stars and implications for variability-type statistics. Jakožto hlavní autor všeobecného katalogu proměnných hvězd se zamýšlel nad budoucností GCVS. Vzhledem k neustále narůstajícímu počtu nových proměnných hvězd a blížícímu se vydání katalogu 100 tisíc nových proměnných hvězd objevených Keplerem je zcela nemožné pokračovat ve vydávání byť aktualizací GCVS. Je tedy otázka, jestli ještě pro nové proměnné hvězdy bude nějaké definitivní označení. Pravděpodobně nikoliv. Samus doporučuje udělat souhrnný katalog všech hvězd a k němu přidat informaci o proměnnosti (podobně, jako to je nyní v databázi Simbad). Mé doporučení je nadále nekatalogizovat individuální proměnné hvězdy, ale zaměřit se na aktualizaci a katalogizaci typů proměnných hvězd. Aby v celém tom zmatku co vznikne po GCVS zůstala alespoň jednoznačná informace o proměnnosti. S novými objevy se totiž objevují nové typy proměnných hvězd.

Diskuse o celé situaci pokračovala mezi SAMUSEM, PASCHKEM, MIKULÁŠKEM, ZEJDOU a mnou po skončení dnešního konferenčního dne. NIKOLAJ SAMUS nám chtěl ukázat jeden zcela výjimečný kostel (postavený v 18. století). Tak jsme se společně vydali do města a po asi půlhodinovém bloudění jsme došli k pohádkově vypadající stavbě kostela, jaký jsem nikdy neviděl (viz foto). Bohužel při naší vycházce jsme nedošli k žádnému kloudnému závěru co s GCVS nadále. NIKOLAJ SAMUS jen doporučil pro ty týmy astronomů, kteří se zabývají katalogizací vybraných objektů, aby v tom intenzivně pokračovali nadále, neboť jen touto formou bude možné udržet pořádek mezi proměnnými hvězdami...

- Postřehy z JENAMu 2011 (1. část)