< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka - Současná česká astrofotografie
Pavel Váňa Vytisknout článek

Pozvánka - Současná česká astrofotografie

IC - 1805
Autor: Jan Veleba

Zajímají vás fotografie z různých oblastí astronomické fotografie v podání českých autorů? Pak navštivte výstavu Současná česká astrofotografie, kterou pořádají Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR! Vernisáž výstavy proběhne 22. 6. v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR v Praze!

Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR si vás dovolují pozvat na výstavu Současná česká astrofotografie, jejíž vernisáž proběhne 22. 6. 2022 v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie Věd České republiky v Praze. Úvodní slovo bude mít i předsedkyně AVČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. Tato výstava bude pak v těchto prostorech dostupná každý pracovní den v čase 8.00 - 17.00 až do 30. 9. 2022! 

Výstava obsahuje fotografie současných českých astrofotografů věnujících se různým tématům. Mezi autory najdete například Miloslava Druckmüllera, Petra Horálka, Zdeňka Bardona, Jana Velebu a další.

Současná astronomická fotografie Autor: Pavel Váňa
Současná astronomická fotografie
Autor: Pavel Váňa

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webové stránky Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského
[2] Webové stránky Astronomického ústavu



O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Další články autora (16)

Štítky: Astrofotografie , Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Astronomický ústav AV ČR, Fotografická výstava

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »