Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Čínská pyramida.
Autor: Crystalinks.com

Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.

Autor knihy Čínské pyramidy, která právě vychází v nakladatelství Academia, přiblíží obsah své knihy, samozřejmě ve velmi zkrácené verzi. Dozvíme se,  že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu „ patřily“ a také  že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány? Dozvíte se v přednášce, ale i četbou knihy.

Přednášející: prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., se narodil, vystudoval a žije v Praze. Vystudoval kosmickou geodézii na ČVUT Praha a pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i., Ondřejov od r. 1972 (nyní jako emeritní vědecký pracovník). Obhájil zde CSc a pak DrSc. V oboru kosmické geodézie také přednášel na ČVUT, kde získal titul docenta a posléze profesora. Jeho oborem je dráhová dynamika umělých družic, kosmická geodézie a studium gravitačního pole Země. Publikoval asi 200 vědeckých prací a zaznamenal podobný počet citací v pracích zahraničních autorů. Zajímá se také o archeoastronomii. Studoval m. j. orientaci egyptských, mezoamerických a peruánských pyramid a dalších význačných staveb. Prováděl řadu měření in situ. Když se dozvěděl o existenci čínských pyramid, použil již rozvinutou metodiku i na studium orientace těchto objektů.



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Čínské pyramidy, Jaroslav Klokočník


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »