Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Přednáška: Čínské pyramidy – byly orientovány astronomicky?

Čínská pyramida.
Autor: Crystalinks.com

Ve středu 11. listopadu 2015 od 11 hodin se v Malém sále Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) se uskuteční poutavá přednáška prof. Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, která nás zavede do zákulisí nezvyklých čínských pyramid. Součástí přednášky bude také prodej a autogramiáda lektorovy nové knížky Čínské pyramidy.

Autor knihy Čínské pyramidy, která právě vychází v nakladatelství Academia, přiblíží obsah své knihy, samozřejmě ve velmi zkrácené verzi. Dozvíme se,  že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu „ patřily“ a také  že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány? Dozvíte se v přednášce, ale i četbou knihy.

Přednášející: prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., se narodil, vystudoval a žije v Praze. Vystudoval kosmickou geodézii na ČVUT Praha a pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i., Ondřejov od r. 1972 (nyní jako emeritní vědecký pracovník). Obhájil zde CSc a pak DrSc. V oboru kosmické geodézie také přednášel na ČVUT, kde získal titul docenta a posléze profesora. Jeho oborem je dráhová dynamika umělých družic, kosmická geodézie a studium gravitačního pole Země. Publikoval asi 200 vědeckých prací a zaznamenal podobný počet citací v pracích zahraničních autorů. Zajímá se také o archeoastronomii. Studoval m. j. orientaci egyptských, mezoamerických a peruánských pyramid a dalších význačných staveb. Prováděl řadu měření in situ. Když se dozvěděl o existenci čínských pyramid, použil již rozvinutou metodiku i na studium orientace těchto objektů.



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Čínské pyramidy, Jaroslav Klokočník


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »