Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Představení známky Česká astronomická společnost – 100 let

Představení známky Česká astronomická společnost – 100 let

Poštovní známka věnovaná 100. výročí vzniku České astonomické společnosti
Autor: Česká pošta, s. p.

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno bude ve středu 8. listopadu odpoledne u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti (to nastane přesně za měsíc, tedy 8. prosince) slavnostně představena známka vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Při této příležitosti bude v provozu příležitostná přepážka České pošty s příležitostným razítkem a ON-LINE příležitostnou nálepkou APOST a R-nálepkou. Česká pošta vydá k této příležitosti i pamětní list.       #s3gt_translate_tooltip_mini { display: none !important; }

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 242 z 1. 11. 2017

Autorem příležitostné známky s nominální hodnotou 16 Kč je výtvarník Vladimír Suchánek. Autorem rytiny na tzv. obálce prvního dne (FDC) je rytec Bohumil Šneider. Na známce autor znázornil noční oblohu s hvězdami, pod kterou je stylizovaná observatoř. Obálka prvního dne znázorňuje motivy Slunce a Měsíce. Na příležitostném razítku jsou fragmenty budovy Hvězdárny a planetária v Brně.

Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Českou poštou při této příležitosti připravily v prostorách Hvězdárny a planetária Brno program pro veřejnost. Ve 14 hodin se uskuteční slavnostní odhalení známky za přítomnosti zástupců České pošty, České astronomické společnosti, Svazu českých filatelistů a statutárního města Brna. Zároveň bude v době od 13 do 18 hodin zajištěn provoz příležitostné přepážky České pošty, na které bude k dispozici například i příležitostné razítko.

Známka byla vytvořena technikou plnobarevného ofsetu a vychází spolu s obálkou prvního dne (FDC). Nominální hodnota známky činí 16 Kč, což odpovídá poštovnému v rámci České republiky pro obyčejné dopisy do 50 g a pro pohlednice. Vychází v nákladu 750 tisíc kusů a zájemci ji mohou zakoupit na všech filatelistických přepážkách (tedy tam, kde mají pošty svou specializovanou přepážku), na webových stránkách České pošty a dále na vybraných poštách.

O České astronomické společnosti

Česká astronomická společnost je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Patří k nejstarším vědeckým společnostem u nás. Byla založena 8. prosince 1917. Společnost dbá o rozvoj astronomie v Česku a vytváří významné pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd České republiky, kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje s řadou dalších vědeckých společností v tuzemsku i ve světě. Má téměř 600 individuálních členů a sdružuje hvězdárny, astronomické ústavy a další instituce spojené s astronomií v celkovém počtu 28 kolektivních členů. Náplň práce jejích členů je vědecká a odborná, ale také s velkým přesahem do veřejnosti, Česká astronomická společnost např. provozuje velmi navštěvovaný popularizační portál www.astro.cz či pořádá astronomickou olympiádu pro žáky a studenty.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti
suchan@astro.cz, 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková prohlášení


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »