Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho předána Jaroslavu Dudíkovi.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.

RNDr. Jaroslav Dudík, Ph. D., se zabývá zejména studiem vlivu nerovnovážných procesů na spektra sluneční koróny a erupcí. Ukázal, že nalezení znaků těchto procesů je při současném přístrojovém vybavení sice obtížné, ale ne nemožné. Jejich ignorování naopak může lehce vést k dezinterpretaci pozorování horké plazmy s teplotami několik milionů až desítek milionů Kelvinů – vědci tak mohou lehce odvodit nesprávné fyzikální parametry v koróně a erupcích, jako například teplotu a hustotu. Nedávno také prokázal přítomnost těchto procesů ve sluneční koróně, což může mít nezanedbatelný vliv na studium problému ohřevu sluneční koróny. Tento objev byl aktuálně přijat k publikaci do prestižního časopisu The Astrophysical Journal.

Vědecké výsledky RNDr. Jaroslava Dudíka, Ph.D., přináší i důsledky pro novější přístroje, mimo jiné se z nich mohou odvodit požadavky na budoucí návrhy přístrojů pro pozorování Slunce z kosmu. Mimo jiné byl vedoucím nebo spoluautorem mezinárodních vědeckých týmů navrhujících koordinovaná družicová pozorování, zahrnující i nově instalovaný koronograf na Lomnickém štítu. Jako první našel jednoznačné znaky klouzavé magnetické rekonexe v horkém plazmatu slunečních erupcí, teoreticky předpokládaného obecného procesu uvolňování magnetické energie. Toto pozorování poskytuje silné důkazy podporující nový třídimenzionální model vzniku a průběhu slunečních erupcí. Práce byla popularizována se značným ohlasem včetně článku v britském denním tisku. Je také spoluautorem nedávno zveřejněné databáze a softwaru pro modelování netepelných spekter.

Video: O Slunečním oddělení AsÚ AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled prací Jaroslava Dudíka
[2] Článek o práci Jaroslava Dudíka o magnetických jevech nad Sluncem
[3] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jaroslav Dudík, Ocenění


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »