< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Putovanie po hvezdárňach (3): MOA Niepołomice
René Novysedlák Vytisknout článek

Putovanie po hvezdárňach (3): MOA Niepołomice

Kopule observatoře. Autor: René Novysedlák
Kopule observatoře.
Autor: René Novysedlák
V seriáli Putovanie po hvezdárňach dnes navštívime poľské Młodzieżowe Obserwatorium Astronomiczne (MOA) v meste Niepołomice neďaleko Krakowa.

Pozorování Slunce. Autor: René Novysedlák
Pozorování Slunce.
Autor: René Novysedlák
Areál MOA Niepołomice vypĺňa hvezdáreň, planetárium a päť chatiek na prenocovanie. Kupola pozorovateľne ukrýva teleskop typu Maksutov - Cassegrain. Využíva na najmä na pozorovanie slnečnej fotosféry a chromosféry. Pri pozorovaní nočnej oblohy má hvezdáreň značnú nevýhodu v podobe výrazného svetelného znečistenia z Krakowa a Niepołomic, nakoľko MOA sa nachádza blízko centra mesta.

Přednášková síň zvenčí. Autor: René Novysedlák
Přednášková síň zvenčí.
Autor: René Novysedlák
Ďalšiu časť MOA tvorí prednášková miestnosť v podobe drevenej chaty. Technicky je vybavená dobre. Kapacita poslucháčov neprekročuje 70. Na poschodí sa nachádza miestnosť vhodná na prenocovanie pre 6 osôb. Prednášková miestnosť je priamo prepojená s planetáriom.

CD ROM zakrývající dataprojektor. Autor: René Novysedlák
CD ROM zakrývající dataprojektor.
Autor: René Novysedlák
Ako projektor planetária slúži síce starý, ale stále funkčný prístroj ZKP-1 od firmy Zeiss. Technika umožňuje prehrávanie audiovizuálnych programov pod umelou hviezdnou oblohou. Planetárium je vybavené dvoma dataprojektormi, ktoré, aby po prehratí daných snímkov zbytočne nesvietili na oblohu, sú tienené veľmi zaujímavo. Pred každým projektorom je nainštalovaná mechanika CD-ROM, ktorá pri otvorení zakryje projektor.

Observatórium usporadúva množstvo akcií pre mládež, či už priamo v Niepołomiciach, alebo aj mimo Poľska. Účastníci rôznych seminárov sú ubytovaní v areáli MOA. Do každej chatky sa zmestí 8 ľudí. Vybavené sú sociálnymi zariadeniami, chladničkou, rýchlovarnou kanvicou i kuchynkou.

Medzi akcie MOA patria aj expedície za zatmením Slnka. Naposledy sa zástupcovia tohto observatória zúčastnili pozorovanie v Číne.

Všetky ďalšie informácie o observatóriu sa dočítate na webstránke www.moa.edu.pl.

Další fotografie

Přednáška ředitele hvězdárny. Autor: René Novysedlák
Přednáška ředitele hvězdárny.
Autor: René Novysedlák
ZKP-1 značky Zeiss. Autor: René Novysedlák
ZKP-1 značky Zeiss.
Autor: René Novysedlák
Památník. Autor: René Novysedlák
Památník.
Autor: René Novysedlák




O autorovi

René Novysedlák

Astronóm amatér, študent osemročného Gymnázia v Lipanoch, člen Slovenskej astronomickej spoločnosti pri Slovenskej akadémii vied, Slovenského zväzu astronómov amatérov a Astronomického klubu Bratislava. V súčasnosti pôsobí v Sekcii ochrany pred svetelným znečistením SAS a SZAA. Zúčastnil sa vedeckého pozorovania rýchlostných a magnetických polí protuberancií prístrojom COMP-S na observatóriu na Lomnickom štíte. Patrí k pravidelným pozorovateľom slnečnej fotosféry. Viac na osobných stránkach autora.

Další články autora (8)

42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »