Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Betlehemská hviezda

Betlehemská hviezda

Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Takzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.

Kedy sa Kristus narodil?

Pre zistenie, o akú hviezdu išlo, musíme určiť čas, kedy sa Kristus narodil. Opát rímskeho kláštora Dionysius Exiguus sa roku 532 po Kristovi pokúsil o výpočet dátumu narodenia Krista. Dopustil sa ale niekoľkých chýb vo výpočtoch, čo podľa zistení historikov dáva rozdiel približne sedem rokov. Viaceré nezávislé údaje ukazujú práve na september roku 7 pred Kristom, alebo lepšie povedané, pred našim letopočtom. Teda to znamená, že Kristus sa narodil 7 rokov predtým, ako to datuje kresťanský letopočet. Možností, čo to bolo za "hviezdu", ktorá sa zjavila na oblohe pri narodení Krista je niekoľko.

Kométa

Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Jednou z možností je, že Betlehemská hviezda bola vlastne kométa. Najskôr neperiodická. V kronikách z tohto obdobia však nie je zaznamenaná iná kométa okrem Halleyho, ktorá bola viditeľná v roku 12 pred naším letopočtom. Tá teda neprichádza do úvahy. Kométy boli v tom čase považované za akúsi predzvesť nešťastia, takže len ťažko by mohla byť pokladaná za ohlasovateľku radostnej zvesti o narodení Vykupiteľa. V súčasnosti je síce hviezda často kreslená ako kométa, no môže za to vynikajúci taliansky maliar Giotto di Bondone, ktorý sa pri tvorení svojho diela nechal inšpirovať Halleyho kométou.

Výbuch supernovy

V zásade platí, že supernova je hviezda, ktorá kvôli svojej vysokej hmotnosti exploduje. Pri takejto explózii sa jej jasnosť ma oblohe môže zvýšiť aj o 10 magnitúd. Je možné, že jedna z nich vybuchla práve v tomto období. Novodobé výskumy však nepotvrdili výbuch supernovy v čase, keď sa Kristus narodil.

Konjunkcia Jupitera a Saturna

Podľa výpočtov nemeckého astronóma Johannesa Keplera sa do svojho zdanlivého priblíženia na oblohe (teda do konjunkcie) dostali obe planéty v roku 7 pred našim letopočtom až trikrát. V máji, septembri a decembri v súhvezdí Ryby. Keď trochu zabŕdneme do astrológie, ktorá bola v danom období považovaná za serióznu vedu, zistíme, že Saturn Židia považovali za svoju "hviezdu" a súhvezdie Ryby za svoje súhvezdie. Ryby teda zdanlivo prijali Saturn a k nemu sa pridal ešte aj Jupiter - kráľovská planéta. Pre Židov, ktorí dúfali v Mesiáša to znamenalo, že sa naplní čas jeho príchodu. Táto možnosť je asi najpravdepodobnejšia zo všetkých.




O autorovi



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »