Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Betlehemská hviezda

Betlehemská hviezda

Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Takzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.

Kedy sa Kristus narodil?

Pre zistenie, o akú hviezdu išlo, musíme určiť čas, kedy sa Kristus narodil. Opát rímskeho kláštora Dionysius Exiguus sa roku 532 po Kristovi pokúsil o výpočet dátumu narodenia Krista. Dopustil sa ale niekoľkých chýb vo výpočtoch, čo podľa zistení historikov dáva rozdiel približne sedem rokov. Viaceré nezávislé údaje ukazujú práve na september roku 7 pred Kristom, alebo lepšie povedané, pred našim letopočtom. Teda to znamená, že Kristus sa narodil 7 rokov predtým, ako to datuje kresťanský letopočet. Možností, čo to bolo za "hviezdu", ktorá sa zjavila na oblohe pri narodení Krista je niekoľko.

Kométa

Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Jednou z možností je, že Betlehemská hviezda bola vlastne kométa. Najskôr neperiodická. V kronikách z tohto obdobia však nie je zaznamenaná iná kométa okrem Halleyho, ktorá bola viditeľná v roku 12 pred naším letopočtom. Tá teda neprichádza do úvahy. Kométy boli v tom čase považované za akúsi predzvesť nešťastia, takže len ťažko by mohla byť pokladaná za ohlasovateľku radostnej zvesti o narodení Vykupiteľa. V súčasnosti je síce hviezda často kreslená ako kométa, no môže za to vynikajúci taliansky maliar Giotto di Bondone, ktorý sa pri tvorení svojho diela nechal inšpirovať Halleyho kométou.

Výbuch supernovy

V zásade platí, že supernova je hviezda, ktorá kvôli svojej vysokej hmotnosti exploduje. Pri takejto explózii sa jej jasnosť ma oblohe môže zvýšiť aj o 10 magnitúd. Je možné, že jedna z nich vybuchla práve v tomto období. Novodobé výskumy však nepotvrdili výbuch supernovy v čase, keď sa Kristus narodil.

Konjunkcia Jupitera a Saturna

Podľa výpočtov nemeckého astronóma Johannesa Keplera sa do svojho zdanlivého priblíženia na oblohe (teda do konjunkcie) dostali obe planéty v roku 7 pred našim letopočtom až trikrát. V máji, septembri a decembri v súhvezdí Ryby. Keď trochu zabŕdneme do astrológie, ktorá bola v danom období považovaná za serióznu vedu, zistíme, že Saturn Židia považovali za svoju "hviezdu" a súhvezdie Ryby za svoje súhvezdie. Ryby teda zdanlivo prijali Saturn a k nemu sa pridal ešte aj Jupiter - kráľovská planéta. Pre Židov, ktorí dúfali v Mesiáša to znamenalo, že sa naplní čas jeho príchodu. Táto možnosť je asi najpravdepodobnejšia zo všetkých.




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »