Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Student astrofyziky uspěl v Evropské vesmírné agentuře

Student astrofyziky uspěl v Evropské vesmírné agentuře

Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě.
Autor: PřF MU v Brně.

Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 9. prosince 2015.

Vladimír Domček pochází sice ze Slovenska, ale už pátým rokem studuje na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci své diplomové práce se specializuje se na astrofyziku vysokých energií, věnuje se také mezihvězdné látce, galaktickým jádrům a černým děrám. Minulý rok, touto dobou, se rozhodnul vyzkoušet si práci v zahraničí a přihlásil se do ESAC Traineeship programu. Tento program Evropské vesmírné agentury (ESA) má více než desetiletou tradici a každý rok vypisuje přibližně dvacet projektů z různých astronomických a planetárních misí. Mohou se do něj přihlásit vysokoškolští studenti z členských států ESA, kteří následně během výběrového řízení projdou dvěma koly (včetně pohovoru v angličtině). Ti úspěšní z nich se během své stáže naučí zpracovávat data pomocí nejmodernějších prostředků, získají objektivní náhled do vědeckého prostředí a naváží nové kontakty a přátelství. Jak sám Vlado říká: „Rád by som odporučil práve túto pracovnú stáž každému ambicioznému študentovi, ktory by sa rád ďalej rozvíjal.

Projekt, který si Vlado vybral, se týkal analýzy dat z rentgenové družice XMM-Newton. Tento dalekohled, obíhající Zemi ve vzdálenosti 7 až 114 tisíc kilometrů, byl namířen na aktivní galaktické jádro (AGN) galaxie NGC 985. Uvnitř jádra této galaxie se skrývá supermasivní černá díra, na kterou dopadá okolní mezihvězdná látka. Ta se třením zahřívá na vysoké teploty a díky tomu emituje silné ultrafialové a rentgenové záření. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenějších oblastech od jádra se nachází i oblaka o něco chladnější látky, tzv. warm absorbéry, dochází k částečné absorpci tohoto rentgenového záření pocházejícího z bezprostřední blízkosti černé díry. Tento jev studoval i Vladimír a po pěti měsících analýzy dat objevil pět různých warm absorbérů. Jelikož bude jeho výsledek brzy publikován, získá tento magisterský student první úlovek na svůj seznam vědeckých publikací.

Samozrejme, celý môj pobyt nebol len o práci. Veľa času sme s ostatnými stážistami trávili spoločne, či už organizovaním výletov do hôr, k moru či potulkami očarujúcimi mestami Španielska ako Toledo, Granada či Barcelona,“ chválí si Vlado. Vzpomíná i na večerní pozorování noční oblohy přímo v prostředí ESA nebo také na aktivní společenský život spojený s objevováním zákoutí Madridu. To, že letošní skupina stážistů patřila k výjimečným, dosvědčuje i projekt Tech for space, který vymysleli a úspěšně realizují právě tito studenti. Projekt má za cíl podporovat mezinárodní spolupráci studentů, jejich vědecké projekty, rozšiřovat pracovní týmy a zajistit výměnu zkušeností.

ESAC Traineeship program je vypsán i pro rok 2016. Studenti astrofyziky by proto neměli váhat a poslat svou přihlášku do 12. ledna 2016. V případě, že budou pro tento jedinečný program vybráni, se mohou těšit na vědeckou práci v profesionálním prostředí Evropské vesmírné agentury. „Pre mňa osobne to bol nielen vynikajúci prídavok do mojej diplomovej práce, životopisu i odrazový mostík pre budúcu kariéru, ale aj necelý polrok zážitkov s priateľmi spojeným s poznávaním novej kultúry.

O ESAC

European Space Astronomy Centre (ESAC) je složkou Evropské vesmírné agentury nedaleko Madridu. Je to centrum, které se věnuje technické podpoře, ale také archivaci dat a jejich distribucí do celého světa. Vytvářejí se zde pozorovací plány misí jako je SOHO, Rosetta, Gaia nebo Venus express.

Kontakt a další informace

Vladimír Domček
Email: domcek@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Více informací o ESAC Trainees programu:
http://www.cosmos.esa.int/web/esac-trainees/training-opportunities

Tech for Space: https://techforspace.com/projects/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ESA, ESAC, Tisková zpráva


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »