Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Student astrofyziky uspěl v Evropské vesmírné agentuře

Student astrofyziky uspěl v Evropské vesmírné agentuře

Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě.
Autor: PřF MU v Brně.

Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 9. prosince 2015.

Vladimír Domček pochází sice ze Slovenska, ale už pátým rokem studuje na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci své diplomové práce se specializuje se na astrofyziku vysokých energií, věnuje se také mezihvězdné látce, galaktickým jádrům a černým děrám. Minulý rok, touto dobou, se rozhodnul vyzkoušet si práci v zahraničí a přihlásil se do ESAC Traineeship programu. Tento program Evropské vesmírné agentury (ESA) má více než desetiletou tradici a každý rok vypisuje přibližně dvacet projektů z různých astronomických a planetárních misí. Mohou se do něj přihlásit vysokoškolští studenti z členských států ESA, kteří následně během výběrového řízení projdou dvěma koly (včetně pohovoru v angličtině). Ti úspěšní z nich se během své stáže naučí zpracovávat data pomocí nejmodernějších prostředků, získají objektivní náhled do vědeckého prostředí a naváží nové kontakty a přátelství. Jak sám Vlado říká: „Rád by som odporučil práve túto pracovnú stáž každému ambicioznému študentovi, ktory by sa rád ďalej rozvíjal.

Projekt, který si Vlado vybral, se týkal analýzy dat z rentgenové družice XMM-Newton. Tento dalekohled, obíhající Zemi ve vzdálenosti 7 až 114 tisíc kilometrů, byl namířen na aktivní galaktické jádro (AGN) galaxie NGC 985. Uvnitř jádra této galaxie se skrývá supermasivní černá díra, na kterou dopadá okolní mezihvězdná látka. Ta se třením zahřívá na vysoké teploty a díky tomu emituje silné ultrafialové a rentgenové záření. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenějších oblastech od jádra se nachází i oblaka o něco chladnější látky, tzv. warm absorbéry, dochází k částečné absorpci tohoto rentgenového záření pocházejícího z bezprostřední blízkosti černé díry. Tento jev studoval i Vladimír a po pěti měsících analýzy dat objevil pět různých warm absorbérů. Jelikož bude jeho výsledek brzy publikován, získá tento magisterský student první úlovek na svůj seznam vědeckých publikací.

Samozrejme, celý môj pobyt nebol len o práci. Veľa času sme s ostatnými stážistami trávili spoločne, či už organizovaním výletov do hôr, k moru či potulkami očarujúcimi mestami Španielska ako Toledo, Granada či Barcelona,“ chválí si Vlado. Vzpomíná i na večerní pozorování noční oblohy přímo v prostředí ESA nebo také na aktivní společenský život spojený s objevováním zákoutí Madridu. To, že letošní skupina stážistů patřila k výjimečným, dosvědčuje i projekt Tech for space, který vymysleli a úspěšně realizují právě tito studenti. Projekt má za cíl podporovat mezinárodní spolupráci studentů, jejich vědecké projekty, rozšiřovat pracovní týmy a zajistit výměnu zkušeností.

ESAC Traineeship program je vypsán i pro rok 2016. Studenti astrofyziky by proto neměli váhat a poslat svou přihlášku do 12. ledna 2016. V případě, že budou pro tento jedinečný program vybráni, se mohou těšit na vědeckou práci v profesionálním prostředí Evropské vesmírné agentury. „Pre mňa osobne to bol nielen vynikajúci prídavok do mojej diplomovej práce, životopisu i odrazový mostík pre budúcu kariéru, ale aj necelý polrok zážitkov s priateľmi spojeným s poznávaním novej kultúry.

O ESAC

European Space Astronomy Centre (ESAC) je složkou Evropské vesmírné agentury nedaleko Madridu. Je to centrum, které se věnuje technické podpoře, ale také archivaci dat a jejich distribucí do celého světa. Vytvářejí se zde pozorovací plány misí jako je SOHO, Rosetta, Gaia nebo Venus express.

Kontakt a další informace

Vladimír Domček
Email: domcek@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Více informací o ESAC Trainees programu:
http://www.cosmos.esa.int/web/esac-trainees/training-opportunities

Tech for Space: https://techforspace.com/projects/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ESA, ESAC, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »