< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce
Pavel Suchan Vytisknout článek

V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

Noční obloha nad historickou kopulí Astronomického institutu v Ondřejově.
Autor: Petr Horálek.

V rámci mezinárodního vědecko-vzdělávacího projektu „Weeks of Science“ proběhnou na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově tři mimořádné akce: Letní škola pro vysokoškolské studenty astronomie, Meeting o exoplanetách a Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem. Všechny tři akce se postupně za sebou odehrají ve dnech 12. – 22. září a pozvaní jsou významní světoví tutoři.

Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru. Autor: Yuri Beletsky/ESO.
Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: Yuri Beletsky/ESO.
První z akcí, Letní škola (Summer School 2016), proběhne od 12. - 18. září 2016, má 12 účastníků z řad studentů, kteří jsou ze 4 různých zemí, samozřejmě včetně ČR. Studenti budou navštěvovat dopolední přednášky a odpoledne budou pod vedením tutorů z řad post doktorandů ze Stelárního oddělení a Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR pracovat na projektech a zpracování získaných astronomických dat.

Účelem školy je, aby se studenti seznámili s moderními observatořemi jako ESO, ING La Palma ve Španělsku či ondřejovskou observatoří Astronomického ústavu AV ČR a hlavně aby se naučili zpracovávat vědecká data z moderních přístrojů. Přednášky mají zase studenty připravit na to, jak zažádat a úspěšně získat pozorovací čas s moderními přístroji světových observatoří a také naučit základům moderních pozorovacích metod. Škola bude zakončena sobotními přednáškami studentů o výsledcích jejich projektu.

Druhá, navazující akce Meeting o exoplanetách se koná v Ondřejově ve dnech 19. - 21. září 2016 a zúčastní se jí okolo dvaceti vědců z Německa, Rakouska, Slovenska a ČR. Úkolem je prezentovat nejmodernější poznatky o výzkumu exoplanet a diskutovat možnosti spolupráce na poli výzkumu planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Jedná se o uzavřený meeting.

Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri Autor: ESO/M. Kornmesser
Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri
Autor: ESO/M. Kornmesser
Následovat bude Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem (21. - 22. září), který si klade za cíl prezentovat výsledky obdržené Perkovým dalekohledem. Jeho cílem je také prezentovat observatoř Thueringer Landessternwarte Tautenburg, jejíž ředitel se workshopu zúčastní. Tautenburská observatoř má v provozu „dvojče ondřejovského dvoumetru“. Výstupem workshopu je seznámení se s vědeckými výsledky z obou 2metrových teleskopů, diskuze o případně budoucí spolupráci a obecná diskuze o důležitosti těchto dvou přístrojů v éře observatoří Paranal nebo plánovaného obřího teleskopu E-ELT.

Kontakty a další informace

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficální stránka akce: summer2016.asu.cas.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (362)

Štítky: Astronomický ústav AV ČR

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »