Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS

V sobotu 18. září skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 21. sjezd České astronomické společnosti. Čestným předsedou České astronomické společnosti je známý astrofyzik a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Předsedou na další čtyřleté období byl znovuzvolen sluneční fyzik a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 279 z 20. 9. 2021

Česká astronomická společnost zvolila tři čestné členy: Zdeňka Bardona z Rasošek, Martina Šolce z  Prahy a Josefa Zahrádku z  Mladé Boleslavi. Přehled všech čestných členů najdete na https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cestni-clenove-cas.html.

Česká astronomická společnost je jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude již 104 roků od jejího založení. Dnes je sdružena v Radě vědeckých společností České republiky. Tu na sjezdu České astronomické společnosti zastupoval její předseda doc. RNDr.  Lubomír Hrouda, CSc.

Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021 Autor: Pavel Suchan
Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021
Autor: Pavel Suchan
Česká astronomická společnost je ve vynikající kondici. Má na 750 individuálních a 29 kolektivních členů – více o struktuře společnosti https://www.astro.cz/spolecnost/usporadani-spolecnosti.html. Věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty, Slunce a dalších. Významně se věnuje také popularizaci astronomie a podpoře mladých talentů. Mezi výjimečné výsledky patří např. popularizační a informační web www.astro.cz, Astronomická olympiáda a umístění na předních příčkách na mezinárodních astronomických olympiádách, je významným hybatelem (dnes ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) v problematice světelného znečištění. Pořádá také řadu akcí pro veřejnost, nyní již zase prezenčně, aktuálně v rámci Evropské noci vědců v pátek 24. září 2021.

Po rozsáhlé diskuzi sjezd České astronomické společnosti přijal tuto rezoluci:

Česká astronomická společnost důrazně upozorňuje na skutečnost, že nekontrolovaný nástup satelitních mega-konstelací negativně zasahuje do práv ostatních uživatelů kosmického prostoru. Jedná se zejména o narušení astronomických měření, finanční ztráty, znehodnocení kulturního dědictví a riziko vzniku kosmického smetí. Vyzýváme vládu České republiky, aby v mezinárodním měřítku prosadila odpovídající novelizaci kosmického práva.

Přesně a srozumitelně o tomto problému např. v posledním blogu Evropské jižní observatoře (Česká republika je členským státem od roku 2007) – https://www.eso.org/public/blog/rescuing-the-stars/.

V České republice mohou problematiku okomentovat např. Soňa Ehlerová – sona@ig.cas.cz / Josef Sebera – josef.sebera@asu.cas.cz / Pavel Suchan – pavel.suchan@asu.cas.cz.

Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021 Autor: Petr Sobotka
Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021
Autor: Petr Sobotka
V programu byl také slavnostní podpis Memoranda o spolupráci mezi Slovenskou astronomickou společností a Českou astronomickou společností. Vlevo předseda SAS docent Rudolf Gális, vpravo předseda ČAS profesor Petr Heinzel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Sjezd 2021


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »