Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V září nám žádná drtivá srážka s asteroidem nehrozí

V září nám žádná drtivá srážka s asteroidem nehrozí

Srážka planetky se Zemí v září nehrozí.
Autor: Andrzej Wojcicki/Corbis, ČAS.

A je to tady, už jsme na to dlouho čekali. Zase konec světa, tentokrát po srážce s asteroidem v září tohoto roku, jak odvysílala v pondělí 8. června televize Nova. Pravda, i s informací, že americká NASA o ničem neví, resp. podle jiných zdrojů nám skutečnost naschvál tají. A je to tak - tato zpráva se nezakládá na pravdě. Za zhruba 10 let se opakuje zhruba 50 zpráv o konci světa. A kde nic tu nic. Ale ona zase nějaká přijde... pobavte se, ale hlavně tomu nevěřte.

V současné době astronomové nevědí o žádném tělese, které by v příštích přibližně 400 letech mohlo narazit do Země a zničit zde život. Rozumí se tím tělesa v průměru větší než kilometr, která by při pádu do oceánu mohla způsobit takové změny, že by lidská civilizace zkolabovala (kompletní zničení života jako takového pádem planetky je pak zcela vyloučeno, to se ostatně nepovedlo ani obřímu asteroidu, který na konci druhohor vyhubil dinosaury a další druhy). Obecně astronomové ještě nejsou schopni zcela vyloučit srážku malého tělesa se Zemí. Taková tělesa ovšem mohou znamenat pouze lokální katastrofu. Poslední takový případ se stal 15. února 2013 nad Čeljabinskem, podrobně tento pád tělesa popsali vědci v Astronomickém ústavu AV ČR v tiskové zprávě.

Těsné průlety planetek okolo Země, nikoliv srážky, se ale odehrávají poměrně často, o čemž si můžete přečíst v článku Petra Scheiricha, pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR. Nejbližší těsný průlet velkého asteroidu, nikoliv však srážku s ním, očekáváme v roce 2029. Toho roku 13. dubna planetka Apophis o velikosti asi 380 metrů proletí kolem Země ve vzdálenosti menší, než obíhají geostacionární družice. I tomuto případu se na Astronomickém ústavu AV ČR vědci věnují. Namísto drtivé srážky se však můžeme těšit na nebývalou nebeskou podívanou - planetku uvidíme putovat na obloze mezi hvězdami za dobrých podmínek i puohýma očima.

Srážky planetek se Zemí se neberou na lehkou váhu a observatoře po celém světě zaměřené na objevy a pozorování těchto potenciálně nebezpečných těles ve Sluneční soustavě věnují veškerý čas své soustavné činnosti. V současné době astronomové dokáží zmonitorovat prakticky celou oblohu za jeden a půl dne a v případě objevu globálně skutečně nebezpečného tělesa jsou připraveni okamžitě podnikat kroky vedoucí k postupnému odclonění případného nebezpečí. Ovšem i prvotní informace o jasném nebezpečí bývá vždy nakonec v průběhu několika dní zažehnána, neboť zpřesněná pozorování ukáží, že těleso Zemi mine. Jak by také ne - trefit Zemi z kosmu je jako trefit oblast o tloušťce papíru na vzdálenost letů přes celou šíři Pacifiku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Konec svět, Konec světa


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »