Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V září nám žádná drtivá srážka s asteroidem nehrozí

V září nám žádná drtivá srážka s asteroidem nehrozí

Srážka planetky se Zemí v září nehrozí.
Autor: Andrzej Wojcicki/Corbis, ČAS.

A je to tady, už jsme na to dlouho čekali. Zase konec světa, tentokrát po srážce s asteroidem v září tohoto roku, jak odvysílala v pondělí 8. června televize Nova. Pravda, i s informací, že americká NASA o ničem neví, resp. podle jiných zdrojů nám skutečnost naschvál tají. A je to tak - tato zpráva se nezakládá na pravdě. Za zhruba 10 let se opakuje zhruba 50 zpráv o konci světa. A kde nic tu nic. Ale ona zase nějaká přijde... pobavte se, ale hlavně tomu nevěřte.

V současné době astronomové nevědí o žádném tělese, které by v příštích přibližně 400 letech mohlo narazit do Země a zničit zde život. Rozumí se tím tělesa v průměru větší než kilometr, která by při pádu do oceánu mohla způsobit takové změny, že by lidská civilizace zkolabovala (kompletní zničení života jako takového pádem planetky je pak zcela vyloučeno, to se ostatně nepovedlo ani obřímu asteroidu, který na konci druhohor vyhubil dinosaury a další druhy). Obecně astronomové ještě nejsou schopni zcela vyloučit srážku malého tělesa se Zemí. Taková tělesa ovšem mohou znamenat pouze lokální katastrofu. Poslední takový případ se stal 15. února 2013 nad Čeljabinskem, podrobně tento pád tělesa popsali vědci v Astronomickém ústavu AV ČR v tiskové zprávě.

Těsné průlety planetek okolo Země, nikoliv srážky, se ale odehrávají poměrně často, o čemž si můžete přečíst v článku Petra Scheiricha, pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR. Nejbližší těsný průlet velkého asteroidu, nikoliv však srážku s ním, očekáváme v roce 2029. Toho roku 13. dubna planetka Apophis o velikosti asi 380 metrů proletí kolem Země ve vzdálenosti menší, než obíhají geostacionární družice. I tomuto případu se na Astronomickém ústavu AV ČR vědci věnují. Namísto drtivé srážky se však můžeme těšit na nebývalou nebeskou podívanou - planetku uvidíme putovat na obloze mezi hvězdami za dobrých podmínek i puohýma očima.

Srážky planetek se Zemí se neberou na lehkou váhu a observatoře po celém světě zaměřené na objevy a pozorování těchto potenciálně nebezpečných těles ve Sluneční soustavě věnují veškerý čas své soustavné činnosti. V současné době astronomové dokáží zmonitorovat prakticky celou oblohu za jeden a půl dne a v případě objevu globálně skutečně nebezpečného tělesa jsou připraveni okamžitě podnikat kroky vedoucí k postupnému odclonění případného nebezpečí. Ovšem i prvotní informace o jasném nebezpečí bývá vždy nakonec v průběhu několika dní zažehnána, neboť zpřesněná pozorování ukáží, že těleso Zemi mine. Jak by také ne - trefit Zemi z kosmu je jako trefit oblast o tloušťce papíru na vzdálenost letů přes celou šíři Pacifiku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Konec svět, Konec světa


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »