Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!
Autor: cas100geo.webnode.cz

V roce 2017 nastává 100. výročí založení České astronomické společnosti, což jsme snad již všichni zaregistrovali. Je to natolik významné výročí, že jsme si řekli "to chce vymyslet něco unikátně bláznivého", a tak se zrodil nápad projektu propojujícího astronomii s geokešingem (geocachingem). Do tzv. Vesmríné keše se bude moci zapojit opravdu každý příznivec tohoto orientačního sportu a celá akce vyvrcholí 9. září 2017 tzv. Mega Eventem, tj. bez nadsázky obří událostí českého geokešingu. Nebojte se ji podpořit už nyní!

Nejprve nás napadlo vyrobit v mapě geokešingu jižně od Ondřejova virtuální nápis "100. ČAS 1917" ze 100 keší. Tento nápad je již z 1/3 realizován a jednotlivé keše tak postupně představí 100 českých astronomů. Při procházkách krajinou v okolí Ondřejova, při hledání vhodných úkrytů pro jednotlivé krabičky či pouzdra keší, stále sílil pocit, že celá tato bláznivá akce si žádá nějakou pěknou tečku, nějaké vyvrcholení. V geokešingu je zvykem, pořádat k různým příležitostem nebo různě tematicky zaměřená setkání, tzv. eventy. V tu chvíli se nám zjevilo logické propojení.

Při jedné z návštěv krabičky Jiřího Grygara, při průchodu historickou částí ondřejovské observatoře se zrodila myšlenka na uspořádání eventu. Ano, event je event, ale výročí je to tak krásné, že to chce ještě něco většího ... Ne, nepraštili jsme se o větev v lese, ani o okulár u dalekohledu, ale při pohledu do krásné krajiny osvícené naší nejbližší hvězdou. Při návratu k autu jsme si navíc přečetli konec verše na ondřejovské vile "jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!" ... Co je tedy většího než event? Přeci mega event!

Mega event je mega akce, a tak si můžeme říct, že v září 2017 proběhne společné setkání s astronomickým a geokešingovým programem v prostoru Ondřejovské observatoře. Protože si významná akce žádá historicky zapamatovatelné datum, proběhne v sobotu 9.9.2017 a bude krásným vyvrcholením roční akce spojující Geokešing s astronomií a 100. výročím České astronomické společnosti.

Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS. Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.
Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS.
Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.

Co obnáší takový mega event? Především je to akce s účastí více jak 500 kačerů, akce obsahující unikátní keše a další geokešingové vychytávky. Připravujeme pro příchozí sérii zajímavých přednášek, exkurzí, soutěží, výstav, atrakcí pro děti a dalších akcí pro potěchu ducha. Připravujeme ale také občerstvení, grilování prasátka, výbornou zmrzlinu a další drobnosti pro potěchu těla. Připravujeme spoustu různých CWG, GC, trička, astronomické drobnosti a spoustu dalších věcí pro potěchu sběratelských duší.

Těšíme se s vámi na shledání u keší a především v září na MegaEventu, jehož program a další informace jsou průběžně aktualizovány na webu: cas100geo.webnode.cz.

Těšíme se na astronomické kačery, kteří nás co nejvíce a co nejdříve podpoří zalogováním "will attend". Již zbývá posledních několik desítek do 500 zalogovaných kačerů a pak již získáme vytoužený příznak MEGA. Logovat se můžete přímo na webu keše: https://coord.info/GC6XA56.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] (Mega)Event - Vesmírná keš (oficální stránky)
[2] Vesmírná keš na mezinárodních stránkách Geocaching.com
[3] 100 let ČAS: Webové stránky k výročí



O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...

Štítky: Geocaching, Geokešing, 100 let ČAS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »