Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!
Autor: cas100geo.webnode.cz

V roce 2017 nastává 100. výročí založení České astronomické společnosti, což jsme snad již všichni zaregistrovali. Je to natolik významné výročí, že jsme si řekli "to chce vymyslet něco unikátně bláznivého", a tak se zrodil nápad projektu propojujícího astronomii s geokešingem (geocachingem). Do tzv. Vesmríné keše se bude moci zapojit opravdu každý příznivec tohoto orientačního sportu a celá akce vyvrcholí 9. září 2017 tzv. Mega Eventem, tj. bez nadsázky obří událostí českého geokešingu. Nebojte se ji podpořit už nyní!

Nejprve nás napadlo vyrobit v mapě geokešingu jižně od Ondřejova virtuální nápis "100. ČAS 1917" ze 100 keší. Tento nápad je již z 1/3 realizován a jednotlivé keše tak postupně představí 100 českých astronomů. Při procházkách krajinou v okolí Ondřejova, při hledání vhodných úkrytů pro jednotlivé krabičky či pouzdra keší, stále sílil pocit, že celá tato bláznivá akce si žádá nějakou pěknou tečku, nějaké vyvrcholení. V geokešingu je zvykem, pořádat k různým příležitostem nebo různě tematicky zaměřená setkání, tzv. eventy. V tu chvíli se nám zjevilo logické propojení.

Při jedné z návštěv krabičky Jiřího Grygara, při průchodu historickou částí ondřejovské observatoře se zrodila myšlenka na uspořádání eventu. Ano, event je event, ale výročí je to tak krásné, že to chce ještě něco většího ... Ne, nepraštili jsme se o větev v lese, ani o okulár u dalekohledu, ale při pohledu do krásné krajiny osvícené naší nejbližší hvězdou. Při návratu k autu jsme si navíc přečetli konec verše na ondřejovské vile "jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!" ... Co je tedy většího než event? Přeci mega event!

Mega event je mega akce, a tak si můžeme říct, že v září 2017 proběhne společné setkání s astronomickým a geokešingovým programem v prostoru Ondřejovské observatoře. Protože si významná akce žádá historicky zapamatovatelné datum, proběhne v sobotu 9.9.2017 a bude krásným vyvrcholením roční akce spojující Geokešing s astronomií a 100. výročím České astronomické společnosti.

Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS. Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.
Rozmístění kešek v geokešingovém projektu při příležitosti 100. výročí založení ČAS.
Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.

Co obnáší takový mega event? Především je to akce s účastí více jak 500 kačerů, akce obsahující unikátní keše a další geokešingové vychytávky. Připravujeme pro příchozí sérii zajímavých přednášek, exkurzí, soutěží, výstav, atrakcí pro děti a dalších akcí pro potěchu ducha. Připravujeme ale také občerstvení, grilování prasátka, výbornou zmrzlinu a další drobnosti pro potěchu těla. Připravujeme spoustu různých CWG, GC, trička, astronomické drobnosti a spoustu dalších věcí pro potěchu sběratelských duší.

Těšíme se s vámi na shledání u keší a především v září na MegaEventu, jehož program a další informace jsou průběžně aktualizovány na webu: cas100geo.webnode.cz.

Těšíme se na astronomické kačery, kteří nás co nejvíce a co nejdříve podpoří zalogováním "will attend". Již zbývá posledních několik desítek do 500 zalogovaných kačerů a pak již získáme vytoužený příznak MEGA. Logovat se můžete přímo na webu keše: https://coord.info/GC6XA56.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] (Mega)Event - Vesmírná keš (oficální stránky)
[2] Vesmírná keš na mezinárodních stránkách Geocaching.com
[3] 100 let ČAS: Webové stránky k výročí



O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...

Štítky: Geocaching, Geokešing, 100 let ČAS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »