Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích
Výstava Vesmír blíže lidem Autor: Jan Ptáček
Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.
Výstava Člověk blíže hvězdám Autor: Jan PtáčekNa deseti panelech nám výstava přináší pohledy na úžasné nebeské scenérie pohrávající si až s pojetím uměleckého díla ve spojení s nevšedními obrazy vykreslovanými netradičními pohledy na největší pozemské astronomické observatoře. A nejen pohledy „na“, ale také velmi netradiční pohledy „do“ útrob astronomických přístrojů. Podíváme se tak do míst, kam se obyčejný smrtelník dostane jen velmi výjimečně.
Výstava zároveň připomíná výročí 60 let od založení Evropské jižní observatoře (ESO) a 15 let od vstupu České republiky do této nejprestižnější astronomické instituce světa.
Pro někoho možná poněkud netradiční spojení. A přece je propojuje historie několika tisíciletí.
Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan PtáčekVše začalo již v době, kdy medicína ještě nebyla medicínou a astronomie astronomií. O zdraví lidí se více než lékaři starali šamani, různí ranhojiči, léčitelé a babky kořenářky. A pokud znalosti nestačily, obraceli se často ke hvězdám. I astronomie byla ještě malou nedospělou dcerkou bohaté matky astrologie, která více než ke vzdáleným galaktickým dálkám hleděla skrze planety zpět na Zem na člověka. Podobně jako rodící se medicína. Lidské tělo bylo spojováno s astrologickými živly, pohyby planet po obloze byly propojeny s pohyby tělních tekutin i vývojem lidského těla. A pak byl již jen krůček ke stanovení termínu podání léku nebo provedení operace při vhodné nebeské konstelaci či ke stanovení léčebných postupů vůbec. Tak tomu bylo nejen již ve starém Egyptě, ale třeba i v Mezopotámii nebo starověké Číně. Jména jako Paracelsus, Tadeáš Hájek z Hájku, Albík z Uničova a Křišťan z Prachatic či z moderní doby třeba Carl Gustav Jung nalezneme jak v učebnicích astronomie, tak i medicíny.
Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan PtáčekMy sice v současné době víme, že kosmické vlivy na člověka působí mnohem méně a hlavně jinak, než si představovali naši dávní předkové, ale přesto některé jsou. Vzpomeňme například jen na slapová působení nejen na mořskou hladinu nebo třeba komplikovaný vliv toku nabitých částic ze slunečních erupcí na ionty některých prvků, podílející se na přenášení mozkových vzruchů.
Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan PtáčekPřesto i dnes oba obory, tedy medicínu a astronomii, spojuje mnoho prvků. Jedním z nich je například precizní optika. Logo ZEISS nalezneme nejen na pilíři největšího českého Perkova dalekohledu s průměrem zrcadla dva metry nebo na špičkových objektivech používaných profesionálními i amatérskými astronomy, ale i na mikroskopech a přístrojích mnoha oborů medicíny.
I proto nyní můžeme představit výstavu Vesmír blíže lidem s fotografiemi fotoambasadora Evropské jižní observatoře (ESO) Zdeňka Bardona.
Výstava Vesmír blíže lidem Autor: Jan PtáčekNa její realizaci se mimo fotografa podílela Hvězdárna v Úpici a společnost ZEISS. Partnery výstavy jsou Východočeská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) a Astronomický ústav AV ČR. Velké poděkování patří nejen partnerům a realizátorům, ale hlavně vedení a dalším lidem z onkologického centra Multiscan, kteří do realizace výstavy investovali nezměrné úsilí. Bez jejich podpory a pochopení by tak mimořádná událost nemohla nikdy vzniknout.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4