Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzpomínka na polární záři nad pevnostním městem Josefov

Vzpomínka na polární záři nad pevnostním městem Josefov

Polární záře nad Josefovem
Autor: Zdeněk Bardon

Polární záře je v našich zeměpisných šířkách spíše vzácným astronomicko-atmosferickým jevem. Ovšem „čas od času“, v intervalu přibližně 11 let, nastává období takzvaného maxima sluneční činnosti, kdy je můžeme vidět i u nás častěji. Samozřejmě spatření takové události je podmíněno několika souběžnými podmínkami. I když, jak uvidíme dále v textu, některé splněny být nemusí. A nebo ano, jen o tom nevíme. Zatím. A to je opravdu ten krásný příběh zatím tajemných míst astronomie, která překvapí i zkušené pozorovatele naší oblohy. Budiž těmto tajemstvím stále chvála...

Kometa 12P/Pons-Brooks Autor: Zdeněk Bardon
Kometa 12P/Pons-Brooks
Autor: Zdeněk Bardon

Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti (ČAS), fotoambasador Evropské jižní observatoře (ESO), byl tentokrát téměř ve správný čas na správném místě. Nebyla to observatoř ESO na La Silla, ale východočeské město Jaroměř, respektive Josefov. Hlavním cílem fotografické mini-mise 3. března 2024 na poli za pevnostním městem Josefov byla sice kometa 12P/Pons-Brooks, ale sled úplně jiných událostí přispěl k jinému překvapivému cíli – nečekané fotografii polární záře.

Jak autor sám popisuje, stal se v podstatě, obětí náhody: „Nedělní odpoledne 3. března slibovalo jasnou bezměsíčnou noc, a tím pádem i reálnou šanci na zachycení zjasňující se komety. V šest hodin navečer jsem byl na svém místě na nedaleké louce s dobrým výhledem a připravoval si techniku včetně zaměření a identifikace komety.

Polární záře Autor: Zdeněk Bardon
Polární záře
Autor: Zdeněk Bardon

Těsně před sedmou večer se ovšem na severozápadním obzoru změnila obloha na světle červenou. Ano, během dne zprávy aplikace Space Weather upozorňovaly na možnost zvýšené aktivity geomagnetických bouří, ale to se děje relativně často. V žádném případě jsem nechtěl „rozházet“ pečlivě ustavenou techniku. V tom zapískal telefon, kde stálo – prahová hodnota Kp dosažena. Bylo rozhodnuto. Přehodil jsem objektiv za širokoúhlý a velice světelný. Už první kontrolní náhled prozradil, že načervenalý obzor skutečně představuje polární zář. Následovala série snímků s různým nastavením, protože město Jaroměř produkuje dosti značné světelné znečištění, a tak je zde nutno hodně experimentovat. Do všeho zasáhla i příroda, a to hlavně řeka Labe, která protéká městem a od pozorovacího stanoviště se nacházela vzdušnou čarou přibližně dva kilometry. Voda teplejší než vzduch totiž vyprodukuje „válec“ mlhy, ve kterém rozptýlené světlo tvořené městem znemožnila viditelnost až k obzoru. Polární záře naštěstí tančila o poznání výše. Celá událost trvala pouhých deset, možná patnáct minut. Jako mávnutím kouzelného proutku to byl děj, který jak rychle začal, tak i skončil. Kdy se stane, aby začátkem měsíce března byla jasná obloha, bezměsíčná noc a do toho se rozzářila polární záře? A vy jste ve správný čas na správném místě? Tato situace nastala pro autora po neuvěřitelných 33 letech. Prostě neuvěřitelná náhoda!

Hvězdárna Jaroměř Autor: Josef Bušek
Hvězdárna Jaroměř
Autor: Josef Bušek

Shodou okolností je to už padesát let, kdy Zdeněk, tehdy třináctiletý kluk, poprvé přišel na hvězdárnu v Jaroměři. Tehdy platilo, že nejaktivnější mladí astronomové byli odměněni dnes již naprosto nepochopitelnou poctou. Byli vyslanci své mateřské hvězdárny na Astronomické expedici v Úpici. Hvězdárna v Jaroměři bohužel před mnoha lety zanikla a zůstaly jen vzpomínky na opravdové srdcaře, kteří ji s láskou vybudovali. Třeba je to tak, že právě polární záře nad jeho rodnou hvězdárnou oslavila Zdeňkových aktivních padesát let pod noční oblohou a jak sám říká – i lovem teček.  Ale kdo ví, jak je to doopravdy.

Ostatně, ani tato polární záře nebyla úplně typická. Většinou jejich lovce v našich zeměpisných šířkách zvedne ze židle mohutná erupce. Ideálně nějaká rentgenovská typu X, nebo alespoň M. Ale několik málo erupcí v maximu sluneční činnosti prakticky nezajímavé intenzity C? Ovšem jedna z nich vybudila magnetický filament z aktivní oblasti AR3592, který vyslal směrem k Zemi výron koronální hmoty. A nečekaný zážitek byl na světě.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Polární záře


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »