Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zapojení do rentgenové mise eXTP

Zapojení do rentgenové mise eXTP

Mise rentgenového dalekohledu eXTP
Autor: China Academy of Space Technology (CAST)

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry) je čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným evropským příspěvkem ke dvěma důležitým vědeckým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů. Jedná se o perspektivní, v kosmických projektech dosud nevyužitou technologii s potenciálem řádového nárůstu detekční plochy s velkým časovým rozlišením.

Na vývoji tohoto přístroje se budou podílet i čeští vědci a inženýři. Předmětem českého příspěvku je navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a kolimátorů pro přístroj LAD s takovou přesností, aby bylo možné dosáhnout bezprecedentní velikosti efektivní sběrné plochy, která z přístroje dělá světově unikátní přístroj k měření rentgenového záření přicházejícího z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Mise eXTP by tak mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

Český tým vedou prof. Vladimír Karas, DrSc. a RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vědeckou účast na projektu přislíbila kromě Astronomického ústavu AV ČR i Slezská univerzita v Opavě. Cílem vědeckého týmu je příprava nástrojů pro zpracování dat pomocí přístrojů eXTP stejně jako upřesňování vědeckých požadavků v závislosti na technologickém vývoji mise. Výrobu hardwarového příspěvku  bude  mít  na s tarosti  firma  Frentech Aerospace, s.r.o., která je hlavním průmyslovým partnerem v tomto projektu. Návrh designu a potřebné výpočty zajistí firmy L. K. Engineering a Elya Solutions, s.r.o.

Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou ještě podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci. V současnosti probíhají intenzívní jednání o vstupu Evropské kosmické agentury do projektu, která by usnadnila koordinaci aktivit v rámci společného evropského konsorcia. Prvních pozorování s touto misí bychom se podle současného plánu měli dočkat v roce 2027. Do té doby musí konsorcium předložit design vědeckého přístroje, vyrobit několik prototypů a řádně je otestovat, aby před startem mise vše fungovalo a splňovalo náročné vědecké požadavky.

Česká účast na vývoji přístroje LAD byla schválena a podpořena z programu PRODEX, který je řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Více v tiskové zprávě MŠMT v češtině, angličtině i na facebooku:

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/2019/11/cesti-vedci-se-zapojuji-do-cinske-observatore-extp

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/en/2019/11/czech-scientists-join-the-chinese-extp-mission/

https://www.facebook.com/vyzkumCR/posts/2083951891704840

Více o projektech kosmického výzkumu v rámci Výzkumného programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 na www.vesmirprolidstvo.cz.

Kontakty:

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. – řešitel českého zapojení do rentgenové mise eXTP a koordinátor programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV 21
jiri.svoboda@asu.cas.cz, 777 214 434

Pavel Suchan – tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Rentgenová observatoř, Čína, EXTP


25. vesmírný týden 2022

25. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 6. do 26. 6. 2022. Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází kolem hvězdokupy IC 4665. Uskutečnily se tři starty Falconu 9 ve dvou dnech. Očekáváme také start rakety Ariane 5 a možná i Electronu s technologickou družicí na dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil britský astronom zabývající se Měsícem Ewen Whitaker a 95 let uplynulo od narození známého amatérského objevitele komet Williama Bradfielda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2017 K2 PnaStarrs

Kométa je na snímku vľavo dole, vpravo hore je hviezda Cebalrai z Hadonosa.

Další informace »