Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zapojení do rentgenové mise eXTP

Zapojení do rentgenové mise eXTP

Mise rentgenového dalekohledu eXTP
Autor: China Academy of Space Technology (CAST)

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry) je čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným evropským příspěvkem ke dvěma důležitým vědeckým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů. Jedná se o perspektivní, v kosmických projektech dosud nevyužitou technologii s potenciálem řádového nárůstu detekční plochy s velkým časovým rozlišením.

Na vývoji tohoto přístroje se budou podílet i čeští vědci a inženýři. Předmětem českého příspěvku je navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a kolimátorů pro přístroj LAD s takovou přesností, aby bylo možné dosáhnout bezprecedentní velikosti efektivní sběrné plochy, která z přístroje dělá světově unikátní přístroj k měření rentgenového záření přicházejícího z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Mise eXTP by tak mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

Český tým vedou prof. Vladimír Karas, DrSc. a RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vědeckou účast na projektu přislíbila kromě Astronomického ústavu AV ČR i Slezská univerzita v Opavě. Cílem vědeckého týmu je příprava nástrojů pro zpracování dat pomocí přístrojů eXTP stejně jako upřesňování vědeckých požadavků v závislosti na technologickém vývoji mise. Výrobu hardwarového příspěvku  bude  mít  na s tarosti  firma  Frentech Aerospace, s.r.o., která je hlavním průmyslovým partnerem v tomto projektu. Návrh designu a potřebné výpočty zajistí firmy L. K. Engineering a Elya Solutions, s.r.o.

Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou ještě podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci. V současnosti probíhají intenzívní jednání o vstupu Evropské kosmické agentury do projektu, která by usnadnila koordinaci aktivit v rámci společného evropského konsorcia. Prvních pozorování s touto misí bychom se podle současného plánu měli dočkat v roce 2027. Do té doby musí konsorcium předložit design vědeckého přístroje, vyrobit několik prototypů a řádně je otestovat, aby před startem mise vše fungovalo a splňovalo náročné vědecké požadavky.

Česká účast na vývoji přístroje LAD byla schválena a podpořena z programu PRODEX, který je řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Více v tiskové zprávě MŠMT v češtině, angličtině i na facebooku:

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/2019/11/cesti-vedci-se-zapojuji-do-cinske-observatore-extp

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/en/2019/11/czech-scientists-join-the-chinese-extp-mission/

https://www.facebook.com/vyzkumCR/posts/2083951891704840

Více o projektech kosmického výzkumu v rámci Výzkumného programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 na www.vesmirprolidstvo.cz.

Kontakty:

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. – řešitel českého zapojení do rentgenové mise eXTP a koordinátor programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV 21
jiri.svoboda@asu.cas.cz, 777 214 434

Pavel Suchan – tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Rentgenová observatoř, Čína, EXTP


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »