Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zapojte se do Evropské noci vědců!

Zapojte se do Evropské noci vědců!

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Také v roce 2013 získala Česká astronomická společnost finanční prostředky a zapojí se aktivně do přípravy v posledních letech velmi oblíbené Evropské noci vědců. Její termín v letošním roce připadá na pátek 27. září 2013. Ať už jste občanské sdružení, astronomický kroužek, nebo jiná instituce, zapojit se můžete i Vy!

Astronomická část Evropské noci vědců bude v roce 2013 probíhat téměř na 30 místech v ČR. Na každém stanovišti proběhnou v případě příznivého počasí astronomická pozorování dalekohledy. Návštěvníci budou mít možnost vidět práci vědců na vlastní oči, proběhne řada pokusů, pamatováno bude i na nejmenší návštěvníky. Na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků v soutěži získat zrcadlový astronomický dalekohled.

Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASA
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013
Autor: SDO / NASA
Hlavním tématem letošního ročníku bude energie. Ta je ve vesmíru zastoupena v mnoha různých formách, ve hvězdách, ale i v kometách, z nichž dvě mimořádně jasné budou velkou ozdobou nočního nebe v tomto roce (jedna z nich již byla pozorována, druhá by měla být viditelná na konci roku).  Věnovat se budeme především energii sluneční, díky které je na Zemi vůbec možná existence života. Slunce bude v roce 2013 právě v maximu svého jedenáctiletého cyklu, takže je to vhodná příležitost ukázat aktivní oblasti na Slunci, jako jsou sluneční skvrny. A bude toho samozřejmě mnohem víc, podstatou bude ukázat veřejnosti práci astronomů, vtáhnout je do dění a připravit netradiční formy prezentace v podobě show, koncertů, pokusů atd.

Česká astronomická společnost tímto vyzývá své pobočky, sekce, odborné skupiny, kolektivní členy a další organizace, aby oznámily nejpozději do 10. června svůj program, který tak bude moci být zveřejněn na astro.cz, ve sdělovacích prostředcích, na tiskové konferenci i v dalších prezentačních materiálech k akci. V případě zájmu o zapojení do této hojně navštěvované akce, prosíme o vyplnění formuláře.

Noc vědců 2012 v Ondřejově Autor: Astronomický ústav AV ČR
Noc vědců 2012 v Ondřejově
Autor: Astronomický ústav AV ČR
A ještě rekapitulace předchozích ročníků: Česká astronomická společnost v uplynulých třech letech (u pořádání Noci vědců v ČR je od samotného počátku) rozšiřovala činnost a místa, kde se akce konala: 2010 - 25 míst, 2011 - 27 míst, 2012 - 28 míst. Průměrná návštěvnost se rok od roku zvyšuje, v současnosti odhadujeme již přes 4500 návštěvníků. Vzhledem ke zvyšující se prestiži akce jsme každoročně uspokojili částečně i finanční žádosti na zajištění programu v jednotlivých místech a navíc se nám podařilo z dalších finančních prostředků ještě vyrobit navíc propagaci pro českou astronomii a ČAS, mj. astronomické otočné mapy oblohy, letáčky s mapou oblohy, s informacemi o konci světa, o nekonečném kalendáři, o České astronomické společnosti, vydali jsme pexeso s českými fotografiemi vesmíru a vyrobili svítilny pro astronomická pozorování. Tuto propagaci získaly všechny instituce zapojené do Noci vědců přes Českou astronomickou společnost. Zároveň v posledních dvou letech se navíc podařilo doručit do každého z míst konání akce jeden zrcadlový astronomický dalekohled jako cenu do soutěže.

Věříme tedy, že astronomická část Noci vědců 2013 se vydaří a budeme mít možnost nabídnout opět něco nového.

Budeme rádi, pokud budeme v roce 2013 opět v podobně rozsáhlém obsazení. Prosíme o pečlivě vyplněné informace o akci, kontaktních osobách atp., a to ať už žádáte o dotaci nebo ne, i těm, kteří nežádají, posíláme propagační materiály a dalekohledy (!!!) a zároveň v jednotné podobě pak prezentujeme programy.

Kontakt:
V případě dotazů kontaktujte organizátora za Českou astronomickou společnost (slezak@hvezdarnazebrak.cz nebo 602 530 515).




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Noc vědců


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »