Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Ivan Šolc Autor: Zbyněk Melich
Ivan Šolc
Autor: Zbyněk Melich
V pondělí 13. 5. 2013 nás zastihla zpráva, že navždy odešel tam, odkud není návratu, pan RNDr. Ivan Šolc, CSc. Ivan se narodil 20. 5. 1927. Po ukončení gymnázia studoval fyziku a astronomii na Karlově univerzitě.

Dr. Šolc je astronomům hlavně znám jako autor řetězových interferenčně polarizačních úzkopásmových filtrů, používaných v astronomii k pozorování protuberancí a chromosféry Slunce. Jím rozpracovaná technologie galvanoplastické výroby rentgenových objektivů pro astronomická pozorování umožnila první pozorování kosmu v tomto oboru spektra, uskutečněné v rámci programu Interkosmos.

Ivan celý svůj život zasvětil aplikované fyzice, pracoval ve Výzkumném ústavu pro monokrystaly, v n. p. Dioptra a následně na pracovišti turnovské Optické dílny AsÚ ČSAV Ondřejov, dnes Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Kde působil, zavedl opracování přesné optiky, krystaloptiky, realizaci tenkých vrstev a RTG optiky. Za přínos v technických vědách byl v roce 2007 oceněn Akademií věd ČR medailí Františka Křižíka. V roce 2010 se stal čestným občanem města Turnov. Poslední ocenění: Pocta hejtmana libereckého kraje významným osobnostem, byla Ivanovi předána v roce 2012.

Ivan byl znám jako člověk mimořádně moudrý, čestný a přátelský, s renesanční šíří dovedností a vědomostí.  Jeho um zůstane zachován v množství vědeckých prací, článků, výzkumných úkolů. Říká se, že věda a víra nemohou být spolu, navzájem se vylučují. V osobě Ivana si však nepřekážely - on by jistě řekl, že se měly rády. Byl hluboce věřící člověk s pohledem k věčnosti.

V odborné práci Dr. Ivana Šolce pokračuje nově vybudované optické pracoviště Ústavu fyziky plazmatu, oddělení TOPTEC Akademie věd České republiky v Turnově.




O autorovi

Zbyněk Melich

Pracovník Ústavu fyziky plazmatu, oddělení TOPTEC Akademie věd České republiky v Turnově.

Štítky: Rentgenové záření, Nekrolog, Ivan Šolc


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »