Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zveme vás na setkání pod hvězdami v Českém Švýcarsku

Zveme vás na setkání pod hvězdami v Českém Švýcarsku

České Švýcarsko. Autor: Archiv Věry Bartákové.
České Švýcarsko.
Autor: Archiv Věry Bartákové.
Všechny zájemce zveme na večerné pozorování oblohy v malebném kraji NP České Švýcarsko. Akce pod záštitou ČAS, Sekce pro děti a mládež ČAS a Správou NP České Švýcarsko se uskuteční už tuto sobotu 6. dubna 2013 od 18 hodin. Na programu je krátká beseda, pozorování Slunce a po setmění všech nabízejících se objektů noční oblohy. Akce je pochopitelně zdarma a určena široké veřejnosti…

Na severních hranicích republiky leží, kromě známých Krkonoš, ještě jeden ze čtyř našich národních parků. Národní park České Švýcarsko je nejmladším národním parkem a rozlohou se s těmi notoricky známými nedá srovnávat - necelých 80 km2 je jen desetina rozlohy NP Šumava. Park má však svoji velmi osobitou tvář a nabízí milovníkům přírody a přírodovědcům to, co jinde na našem území nenajdete. Hluboká skalní údolí,  zarostlá převážně smrkovými lesy, mnohdy poskytují podmínky k životu řadě živočichů a rostlin, jimž se jinde nedaří. A navíc je zde až neuvěřitelně krásně.

Orion v Českém Švýcarsku. Autor: Archiv Věry Bartákové.
Orion v Českém Švýcarsku.
Autor: Archiv Věry Bartákové.
Pomyslnou branou do NP České Švýcarsko je malé městečko Krásná Lípa. V něm najdete Dům Českého Švýcarska, jakousi galerii historie, ochrany a využívání území, a především Správu Národního parku. Ta  se zaměřuje nejen na ochranu území, ale také na jeho propagaci a rozvoj šetrné turistiky v oblasti. Pro veřejnost pořádá různé akce, od přednášek  přes soutěže, workshopy a brigády, po exkurze  a školní výlety.

Na hranice NP jezdíme občas pozorovat. Je zde několik vysoko položených míst se širokým rozhledem, především však malé osídlení, a proto menší vliv světelného znečištění.  To je však věc, kterou si s NPČŠ málokdo spojuje a je to určitě škoda. Napadlo nás tedy oslovit Správu NP a nabídnout jí pozorování pro veřejnost. Nápad se zalíbil a výsledkem naší společné domluvy je Setkání pod hvězdami. Akce se koná v sobotu 6. 4. od 18 hodin, na programu je odpolední pozorování Slunce, 90 minutový blok přednášek, zaměřených na krásy jarního nebe a světelné znečištění, a nakonec se na nejzajímavější objekty dubnové večerní oblohy podíváme skrz okuláry dalekohledů.

Vše se bude odehrávat v budově Správy NP a jejím blízkém okolí. Na dobu večerního pozorování nám město Krásná Lípa vypne veřejné osvětlení, takže našemu pozorování nebude opravdu nic bránit. Snad jen počasí si může postavit hlavu, ale věřme, že bude i ono spolupracovat.  Pokud ne, mohou se účastníci těšit na další z tolik populárních konců světa, náš náhradní program…

Další informace a letáček najdete na stránkách Správy Národního parku.




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Pozorování 


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »