Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2 000 oběhů kolem Merkuru

2 000 oběhů kolem Merkuru

Americká kosmická sonda MESSENGER Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER
Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) uskutečnila již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. Tato sonda NASA byla vypuštěna 3. 8. 2004. Na oběžnou dráhu kolem planety obíhající nejblíže Slunci byla navedena 18. 3. 2011. Do 17. 3. 2012, kdy byla ukončena primární mise sondy, pořídila 100 000 snímků povrchu planety. První prodloužená mise byla ukončena 17. 3. 2013. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu.

Vědecký tým sondy očekával od NASA potvrzení druhého prodloužení mise MESSENGER. Zatím všechny přístroje na palubě kosmické sondy pokračují v průběžném shromažďování nových dat o planetě Merkur a jejím okolí.

V období od 6. do 14. května 2013 sonda „absolvovala“ horní konjunkci se Sluncem, během které se planeta Merkur i s obíhající sondou nacházela za Sluncem (při pohledu ze Země). Vědci využili tuto příležitost k určování vlastností magnetického pole Slunce na základě Faradayova stáčení nosné rádiové frekvence.

„Pozorovali jsme orientaci magnetických polí během koronálních výtrysků CME (coronal mass ejection), které překřížily linii našeho pohledu dne 10. 5. 2013,“ říká Elizabeth Jensen z Institutu planetologie (Planetary Science Institute, Tucson, Arizona). „Pozorovali jsme stáčení roviny polarizace rádiové frekvence signálu z vysílače sondy MESSENGER, jak signál pronikal stále hlouběji do koróny, což poskytlo informace o uspořádání magnetického pole Slunce. Následujícího dne jsme sledovali magnetohydrodynamické vlny – velmi důležitý režim přenosu energie do koróny.“

Sluneční bouře, které způsobily přerušení rádiové komunikace, vystavily záření nejen sondu, ale i cestující na leteckých linkách a ohrožovaly dálkové elektrické rozvodné sítě. Elizabeth Jensen říká, že tato pozorování výronů CME prokazují užitečnost této techniky k předpovídání hrozby slunečních bouří směřujících k Zemi téměř ihned po jejich vzniku.

„Pochopení správnosti modelů slunečních magnetických polí a slunečního větru vyžaduje další pozorování,“ dodává Elizabeth Jensen. „Ačkoliv mohou být použity i další metody pro sledování aktivních oblastí, Faradayova rotace je jedinou cestou k prověření modelů magnetických polí velké části koróny, kde je urychlován sluneční vítr.“ Faradayova rotace je jev, kdy magnetické pole rovnoběžné se směrem šíření paprsku stáčí polarizační rovinu úměrně indukci pole a vzdálenosti, kterou paprsek prošel.

Kosmická sonda MESSENGER obíhá kolem Merkuru po eliptické dráze. V nejnižším bodě se k povrchu planety přibližuje na 447 kilometrů. V tomto okamžiku se nachází nad 83,1 stupněm severní šířky. Od poslední provedené korekce oběžné dráhy (20. 4. 2012) sonda vykoná tři oběhy planety každý den. Při tomto tempu dosáhne počtu 3 000 oběhů kolem Merkuru 20. 4. 2014, říká James McAdams (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Merkur, Messenger


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »