Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2 000 oběhů kolem Merkuru

2 000 oběhů kolem Merkuru

Americká kosmická sonda MESSENGER Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER
Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) uskutečnila již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. Tato sonda NASA byla vypuštěna 3. 8. 2004. Na oběžnou dráhu kolem planety obíhající nejblíže Slunci byla navedena 18. 3. 2011. Do 17. 3. 2012, kdy byla ukončena primární mise sondy, pořídila 100 000 snímků povrchu planety. První prodloužená mise byla ukončena 17. 3. 2013. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu.

Vědecký tým sondy očekával od NASA potvrzení druhého prodloužení mise MESSENGER. Zatím všechny přístroje na palubě kosmické sondy pokračují v průběžném shromažďování nových dat o planetě Merkur a jejím okolí.

V období od 6. do 14. května 2013 sonda „absolvovala“ horní konjunkci se Sluncem, během které se planeta Merkur i s obíhající sondou nacházela za Sluncem (při pohledu ze Země). Vědci využili tuto příležitost k určování vlastností magnetického pole Slunce na základě Faradayova stáčení nosné rádiové frekvence.

„Pozorovali jsme orientaci magnetických polí během koronálních výtrysků CME (coronal mass ejection), které překřížily linii našeho pohledu dne 10. 5. 2013,“ říká Elizabeth Jensen z Institutu planetologie (Planetary Science Institute, Tucson, Arizona). „Pozorovali jsme stáčení roviny polarizace rádiové frekvence signálu z vysílače sondy MESSENGER, jak signál pronikal stále hlouběji do koróny, což poskytlo informace o uspořádání magnetického pole Slunce. Následujícího dne jsme sledovali magnetohydrodynamické vlny – velmi důležitý režim přenosu energie do koróny.“

Sluneční bouře, které způsobily přerušení rádiové komunikace, vystavily záření nejen sondu, ale i cestující na leteckých linkách a ohrožovaly dálkové elektrické rozvodné sítě. Elizabeth Jensen říká, že tato pozorování výronů CME prokazují užitečnost této techniky k předpovídání hrozby slunečních bouří směřujících k Zemi téměř ihned po jejich vzniku.

„Pochopení správnosti modelů slunečních magnetických polí a slunečního větru vyžaduje další pozorování,“ dodává Elizabeth Jensen. „Ačkoliv mohou být použity i další metody pro sledování aktivních oblastí, Faradayova rotace je jedinou cestou k prověření modelů magnetických polí velké části koróny, kde je urychlován sluneční vítr.“ Faradayova rotace je jev, kdy magnetické pole rovnoběžné se směrem šíření paprsku stáčí polarizační rovinu úměrně indukci pole a vzdálenosti, kterou paprsek prošel.

Kosmická sonda MESSENGER obíhá kolem Merkuru po eliptické dráze. V nejnižším bodě se k povrchu planety přibližuje na 447 kilometrů. V tomto okamžiku se nachází nad 83,1 stupněm severní šířky. Od poslední provedené korekce oběžné dráhy (20. 4. 2012) sonda vykoná tři oběhy planety každý den. Při tomto tempu dosáhne počtu 3 000 oběhů kolem Merkuru 20. 4. 2014, říká James McAdams (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Merkur, Messenger


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »