Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2 000 oběhů kolem Merkuru

2 000 oběhů kolem Merkuru

Americká kosmická sonda MESSENGER Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER
Autor: NASA
Americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) uskutečnila již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. Tato sonda NASA byla vypuštěna 3. 8. 2004. Na oběžnou dráhu kolem planety obíhající nejblíže Slunci byla navedena 18. 3. 2011. Do 17. 3. 2012, kdy byla ukončena primární mise sondy, pořídila 100 000 snímků povrchu planety. První prodloužená mise byla ukončena 17. 3. 2013. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu.

Vědecký tým sondy očekával od NASA potvrzení druhého prodloužení mise MESSENGER. Zatím všechny přístroje na palubě kosmické sondy pokračují v průběžném shromažďování nových dat o planetě Merkur a jejím okolí.

V období od 6. do 14. května 2013 sonda „absolvovala“ horní konjunkci se Sluncem, během které se planeta Merkur i s obíhající sondou nacházela za Sluncem (při pohledu ze Země). Vědci využili tuto příležitost k určování vlastností magnetického pole Slunce na základě Faradayova stáčení nosné rádiové frekvence.

„Pozorovali jsme orientaci magnetických polí během koronálních výtrysků CME (coronal mass ejection), které překřížily linii našeho pohledu dne 10. 5. 2013,“ říká Elizabeth Jensen z Institutu planetologie (Planetary Science Institute, Tucson, Arizona). „Pozorovali jsme stáčení roviny polarizace rádiové frekvence signálu z vysílače sondy MESSENGER, jak signál pronikal stále hlouběji do koróny, což poskytlo informace o uspořádání magnetického pole Slunce. Následujícího dne jsme sledovali magnetohydrodynamické vlny – velmi důležitý režim přenosu energie do koróny.“

Sluneční bouře, které způsobily přerušení rádiové komunikace, vystavily záření nejen sondu, ale i cestující na leteckých linkách a ohrožovaly dálkové elektrické rozvodné sítě. Elizabeth Jensen říká, že tato pozorování výronů CME prokazují užitečnost této techniky k předpovídání hrozby slunečních bouří směřujících k Zemi téměř ihned po jejich vzniku.

„Pochopení správnosti modelů slunečních magnetických polí a slunečního větru vyžaduje další pozorování,“ dodává Elizabeth Jensen. „Ačkoliv mohou být použity i další metody pro sledování aktivních oblastí, Faradayova rotace je jedinou cestou k prověření modelů magnetických polí velké části koróny, kde je urychlován sluneční vítr.“ Faradayova rotace je jev, kdy magnetické pole rovnoběžné se směrem šíření paprsku stáčí polarizační rovinu úměrně indukci pole a vzdálenosti, kterou paprsek prošel.

Kosmická sonda MESSENGER obíhá kolem Merkuru po eliptické dráze. V nejnižším bodě se k povrchu planety přibližuje na 447 kilometrů. V tomto okamžiku se nachází nad 83,1 stupněm severní šířky. Od poslední provedené korekce oběžné dráhy (20. 4. 2012) sonda vykoná tři oběhy planety každý den. Při tomto tempu dosáhne počtu 3 000 oběhů kolem Merkuru 20. 4. 2014, říká James McAdams (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Merkur, Messenger


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »