Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  21 faktů o Van Allenových radiačních pásech obklopujících Zemi

21 faktů o Van Allenových radiačních pásech obklopujících Zemi

Umělecké vyobrazení znázorněné na příčném řezu oblastí v podobě dvou obřích „koblih“ záření, nazývané Van Allenovy pásy
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center/Scientific Visualization Studio

Umělecké vyobrazení znázorněné na příčném řezu oblastí v podobě dvou obřích „koblih“ záření, nazývané Van Allenovy pásy (Van Allen Belts), zobrazuje útvary, které obklopují Zemi. Připomeňme si nejdůležitější fakta o tomto zajímavém prostředí v okolí naší planety.

1. Dva radiační pásy vyplněné elektrony a nabitými částicemi obklopují Zemi. Vnitřní radiační pás je poměrně stabilní, avšak vnější pás se zvětšuje a smršťuje v průběhu času.

2. Radiační pásy mají vzhled jako dvě obrovské koblihy. Země se nachází v centru „díry“ v koblize.

3. Když vnitřní pás bobtná, tento region nebezpečného záření expanduje a zasahuje dráhy Mezinárodní kosmické stanice a mnoha dalších satelitů.

4. První důkazy radiačních pásů oznámil v roce 1958 James Van Allen na základě dat z detektorů kosmického záření na palubě první americké umělé družice Země vypuštěné NASA: Explorer 1. Družice byla dopravena na oběžnou dráhu kolem Země raketou Jupiter C z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě dne 31. ledna 1958.

5. Vnější radiační pás byl objeven několik měsíců po vnitřním pásu na základě dat z umělých družic Explorer 4 a Pioneer 3; obě byly vypuštěny také v roce 1958.

6. Když byly radiační pásy objeveny, zjištěná radiace byla tak intenzivní, že si astronomové nejprve mysleli, že může jít o záznam nukleárních testů v tehdejším Sovětském svazu.

7. Kosmické sondy Van Allen Probe (start 30. 8. 2012) byly umístěny na velmi protáhlé eliptické dráhy – rovněž známé jako „přechodové dráhy ke dráze geostacionární“.

8. Dráhy sond Van Allen Probe jsou známé jako přechodové ke dráze geostacionární; jsou to stejné dráhy, které jsou používány k dopravě družic na geostacionární dráhu.

9. Částice, které „vypadávají“ z radiačních pásů, mohou ovlivňovat chemické složení a stavbu zemské atmosféry.

10. Materiál v radiačních pásech je tvořen nabitými částicemi – tato látka se označuje jako „plazma“, obklopuje Slunce a prostupuje velkou část vesmíru.

11. Magnetická pole jsou pro lidské oko neviditelná, avšak vytvářejí ve vesmíru „strukturu“, která řídí pohyb nabitých částic.

12. Van Allenovy radiační pásy jsou jednou částí zemského dynamického magnetického prostředí známého jako magnetosféra.

13. V průběhu period intenzivního kosmického počasí se může zvyšovat hustota a energie částic radiačních pásů a představovat nebezpečí pro kosmonauty, umělé družice, a dokonce to může ovlivňovat i pozemní technologie.

14. Některé částice v radiačních pásech se pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla, která je zhruba 300 000 kilometrů za sekundu.

15. Lidská společnost spoléhá na více než 800 umělých družic prolétávajících radiačními pásy, například pro oblast komunikace a navigace.

16. Vnější radiační pás se rozprostírá typicky ve vzdálenosti 13 500 až 58 000 kilometrů nad zemským povrchem.

17. Oblast intenzivního záření uvnitř vnějšího pásu se nachází mezi 14 500 až 19 000 kilometrů nad zemským povrchem.

18. Čím více budeme chápat to, co se děje v radiačních pásech, tím lépe můžeme ochránit budoucí umělé družice a kosmické sondy, případně lodě s posádkou.

19. Magnetická pole Země nás chrání před slunečními bouřemi a nepřetržitým proudem slunečního větru.

20. Největším rizikem pro astronauty cestující na Mars bude překonání projevů slunečních bouří a slunečního záření.

21. Jeden senzor na palubě družic Van Allen Probe měří jejich životnost po vystavení radiaci a dává tak inženýrům přesné informace, jak lépe chránit budoucí družice před radiací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Van Allenovy radiační pásy, Planeta Země


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »