Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  23. meteorit s rodokmenem potvrzen

23. meteorit s rodokmenem potvrzen

Meteorit z 9. prosince 2014. Autor: AsÚ AVČR.
Meteorit z 9. prosince 2014.
Autor: AsÚ AVČR.
Zveřejňujeme fotografii nalezeného meteoritu z pádu bolidu 9. prosince 2014, kterou nám poskytl Astronomický ústav AV ČR. Nálezová hmotnost meteoritu byla 5,93 gramu. Jedná se o chondrit, typ L, předběžně vyšší stupeň 3 (bude upřesněno dalším měřením). Stal se tak 23. meteoritem s rodokmenem na světě.
Děkujeme veřejnosti za spolupráci!

Meteorit nalezl Tomáš Holenda, amatérský astronom a nadšenec do kosmonautiky z Pelhřimovské astronomické společnosti. Nález na poli u Nové Vsi u Nového Města na Moravě byl uskutečněn v rámci hledací akce pořádané Janem Kondziolkou za podpory členů Sdružení pro meziplanetární hmotu ČAS a Jihlvské a Pelhřimovské astronomické společnosti.


Snímek bolidu z 9. 12. 2014 pořízený digitální celooblohovou kamerou Astronomického ústavu AV ČR ve Veselí nad Moravou.

Bolid, který byl pozorován nad Moravou 9. 12. 2014 není z hlediska celé Zeměkoule až tak výjimečným jevem. Země se s takovým tělesem střetává prakticky každý den. Řada událostí je ale nad rozlehlými plochami oceánů a ne každý pád takového bolidu je doprovázen i dopadem tělesa, tedy meteoritu, na zemský povrch. Původní těleso se často vypaří už v atmosféře. Bolid "Vysočina" byl v tomto ohledu výjimečným jevem, s kterým se v ČR setkáme maximálně jednou za několik roků. Světelnou dráhu dlouhou 170 km uletělo za bezmála 9 sekund. Takto dlouhé bolidy pozorujeme jen výjimečně. Největší jasnosti přesahující jasnost Měsíce v úplňku dosáhl bolid ve výšce 37 km nad zemí severovýchodně od Vírské přehrady a pohasl ve výšce necelých 25 km vysoko 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. V této chvíli již bylo těleso zbrzděno na rychlost menší než 5 km/s a jeho hmotnost byla necelý 1 kg. Proto bylo zřejmé, že na zem dopadly úlomky původního tělesa, tedy meteority. Největší kus se dosud nenašel.

Další hledání bude obtížné, protože terén je rozbahněný a v místě pádu největšího úlomku je velmi problematický terén a hustý les. Pokud se plánujete do oblasti vydat, věnujte pozornost pokynům astronomů, kteří místo pádu meteoritů spočítali. Především se případných nalezených kusů snažte nedotýkat rukou. Nález nejprve zdokumentujte, pokud možno přesně zaměřte (GPS pozice je velmi vítána) a meteorit poté zabalte nejprve do alobalu a poté ještě dejte do igelitového sáčku. Pokud jej poskytnete vědcům z astronomického ústavu, budete se podílet na historickém úspěchu, neboť meteoritů s přesně známou dráhou je na světě opravdu jen 23 a z toho přibližně polovina byla nalezena díky výpočtům českých astronomů.

Historie nálezů meteoritů s rodokmenem sahá až do 50. let 20. století, kdy s touto myšlenkou přišel poprvé tým kolem Zdeňka Ceplechy z ASÚ v Ondřejově. Jejich snaha byla korunována úspěchem 7. dubna 1959, kdy byl zdokumentován a následně nalezen meteorit Příbram.

Děkujeme veřejnosti za pomoc s hledáním meteoritů a věříme, že to nebyl poslední nalezený kus.

Zdroj: Mimořádný bolid 9. prosince 2014 (AsÚ AV ČR)

Související a doporučujeme:




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteor


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »