Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  ALMA a Slunce v Praze

ALMA a Slunce v Praze

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Od pondělí 24. do soboty 29. června probíhá v Praze mezinárodní astronomická konference CESRA 2013. CESRA znamená Community of European Solar Radio Astronomers, takže hlavním tématem konference je pozorování Slunce v rádiovém oboru.

Slunce je v radiovém oboru pozorováno na mnoha observatořích po celém světě. Nejedná se samozřejmě o běžné dalekohledy, ale o radioteleskopy mnoha velikostí a různého technického provedení. V současné době je dokončena nová síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array), kterou vybudovala Evropská jižní observatoř v Chile. Do tohoto projektu je významně zapojena i Česká republika. Konferenci organizuje Astronomický ústav Akademie věd a jeden z organizátorů konference doc. Marian Karlický, je zároveň vedoucím českého uzlu projektu ALMA, který se specializuje právě na Slunce.

Marian Karlický ke konferenci říká: „Když jsme přišli s myšlenkou zorganizovat konferenci CESRA v Praze, odhadovali jsme počet účastníků tak na 60. Zájem kolegů nás ale příjemně překvapil, dorazil dvojnásobný počet lidí. Přestože jde primárně o evropské setkání, díky speciální podpoře se zúčastnilo také hodně astronomů z Číny a Ruska.“

Síť radioteleskopů ALMA byla slavnostně inaugurována letos v březnu a od té doby začínají probíhat prví pozorování. Když přišli čeští vědci v roce 2009 s tím, že by ALMA mohla sledovat také nejbližší hvězdu Slunce, nebyli si ostatní vědci jistí, do jaké míry to bude možné. Dnes je situace jiná, jak přibližuje Marian Karlický: „Ondřejovský uzel projektu ALMA je jediným v Evropě, který je zaměřený na Slunce, takže v tomto směru je velmi významný. V současné době ještě ALMA Slunce dlouhodobě nepozoruje, probíhá pouze testování. Samozřejmě ALMA je zaměřená především na galaxie a jiné astronomické objekty, Slunce je takový vedlejší pozorovací program. Proto potrvá ještě několik měsíců možná i půlrok nebo rok, než bude ALMA v plném provozu, co se týká pozorování Slunce. Technicky jde o velice náročné pozorování. Nám nestačí udělat jeden snímek během dne, my potřebujeme, aby ALMA sledovala Slunce nepřetržitě po dlouhou dobu a s kadencí třeba několika sekund. To je pro nás klíčové.

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
ALMA byla budována mnoho let, ale trpělivost se určitě vyplatí. Jde o jeden z největších a také nejnáročnějších astronomických přístrojů vůbec. Skládá se z 66 antén o průměru 7 a 12 metrů. Podstatné je, že všechny antény dokáží pozorovat současně stejný kosmický objekt. Říká se tomu interferometrie, tedy skládání signálu. Roman Brajša z observatoře na chorvatském ostrově Hvar říká: „ALMA je detektor pro sledování radiového záření na krátkých vlnových délkách. Toto záření bohužel zemskou atmosférou neproniká tak snadno, jako delší vlnové délky, především vodní pára je problémem. Na světě je jen málo míst, kde mohla být ALMA postavena, a nakonec byla zvolena náhorní plošina v chilské poušti Atacama, kde je nesmírně suché prostředí.

Roman Brajša spolupracuje s Astronomickým ústavem AV už desítky let a díky přístroji ALMA se spolupráce ještě prohloubila. ALMA je mezinárodním projektem především z oblastí Evropy, severní Ameriky a východní Asie. „Je paradoxní, že pozorování Slunce není pro radioteleskopy ALMA vůbec snadné“, dodává Brajša. V noci ALMA sleduje slabě zářící a vzdálené vesmírné objekty a ve dne ji nutíme sledovat to nejjasnější, co na obloze máme. Znamená to z technického hlediska úplně jiný přístup. Proto ještě v současné chvíli ALMA Slunce rutinně nepozoruje. Upřímně ale můžu říct, že všichni účastníci současné konference v Praze se velmi těší, až se to stane. Ukazuje se, že ALMA je pro pozorování Slunce velice dobrým instrumentem, který jistě dosáhne většího rozlišení, než dalekohledy v optickém oboru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Alma, Slunce


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »