Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid 2024 YR4 nakonec do Měsíce nenarazí

Asteroid 2024 YR4 nakonec do Měsíce nenarazí

Slabá tečka na snímku Webbova teleskopu z 18. 2. 2026 je malá blízkozemní planetka 2024 YR4, která se přiblíží Zemi a Měsíci na velmi malou vzdálenost 22. 12. 2032
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, M. Micheli (ESA NEOCC)

V loňském roce upoutal pozornost celého světa objekt o velikosti přibližně 60 metrů, který se přiblížil k Zemi. Na krátkou dobu se asteroid 2024 YR4 stal nejnebezpečnějším asteroidem objeveným za posledních 20 let. Ačkoli bylo brzy vyloučeno, že by mohl dopadnout na Zemi, opustil nás v temnotách vesmíru s výhledem, že by mohl se 4% pravděpodobností 22. prosince 2032 zasáhnout Měsíc.

Do hry nyní vstoupil nejdokonalejší astronomický dalekohled, který v kosmickém prostoru máme. Dalekohled Jamese Webba (JWST). Otevřelo se krátké okno, ve kterém se mohl bezpečně zahledět směrem k planetce, která by pro nás jinak byla nyní nepozorovatelná. Jeho kamera NIRCam, pracující v blízkém infračerveném oboru, planetku zachytila a tím mohlo být riziko srážky s Měsícem definitivně vyloučeno. 

Pro pozorovatele Měsíce je to škoda, byl by to jistě krásný pohled na explozi v podobě zjasnění na přivrácené polokouli a na vznik nového kráteru. Nová data z tohoto pozorování upřesnila dráhu planetky tak hodně, že nyní by měla Měsíc bezpečně minout ve vzdálenosti nejméně 20 000 km.

Když se asteroid 2024 YR4 na jaře loňského roku vzdálil od Země a zmizel z dohledu, všeobecně se předpokládalo, že nebude viditelný až do roku 2028. Mezinárodní tým astronomů však identifikoval dvě úzké příležitosti v únoru 2026, kdy by podle nich mohl Webb detekovat slabou tečku na hvězdném pozadí. A tyto hvězdy zde ležící dříve podrobně měřila evropská mise Gaia, takže jejich polohy jsou velmi dobře známy. 

Vypadá to jednoduše, ale byla to celkem výzva. Namířit jeden z nejsložitějších přístrojů, jaký lidstvo kdy sestrojilo na téměř neviditelný objekt vzdálený mnoho milionů kilometrů – a poté přesně předpovědět jeho polohu téměř sedm let do budoucnosti.

Ukázka zpřesnění pravděpodobnosti výskytu planetky 2024 YR4 v bízkosti Měsíce 22. 12. 2032 Autor: NASA/JPL Center for Near-Earth Object Studies
Ukázka zpřesnění pravděpodobnosti výskytu planetky 2024 YR4 v bízkosti Měsíce 22. 12. 2032
Autor: NASA/JPL Center for Near-Earth Object Studies

Webbův teleskop byl navržen především ke studiu atmosfér planet u jiných hvězd a ke studiu galaxií a dalších rozsáhlých kosmických struktur vzdálených miliardy světelných let. Zorné pole dalekohledu je velmi malé a detekce jednoho z nejslabších asteroidů, na který se kdy zaměřil, vyžadovala mimořádnou přesnost. Pečlivé plánování a analýza pozorování byly koordinovány v úzké spolupráci mezi Koordinačním centrem pro blízkozemní planetky ESA, Centrem pro studium blízkozemních objektů NASA a operátory Webbova teleskopu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA Planetary Defense
[2] NASA Blog



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 2024 YR4


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »