Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili nejrychleji obíhající asteroid

Astronomové objevili nejrychleji obíhající asteroid

Umělecké ztvárnění oběžné dráhy asteroidu 2021 PH27
Autor: CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva, Spaceengine.org

Nově objevený asteroid 2021 PH27 má průměr zhruba 1 kilometr a oběhne kolem Slunce za pouhých 113 dnů – za nejkratší známou oběžnou periodu pro asteroid a druhou nejkratší pro jakýkoliv objekt ve Sluneční soustavě kromě Merkuru. 2021 PH27 má hlavní poloosu dráhy rovnou 70 miliónům kilometrů (0,46 AU). Obíhá tedy Slunce po eliptické dráze, která je navíc nestabilní a křižuje jak dráhu Venuše, tak i planety Merkur.

To znamená, že v průběhu několika miliónů roků bude pravděpodobně planetka rozbita při kolizi s některou z planet či pádem na Slunce, nebo bude naopak vyvržena ze své současní pozice do vnějších oblastí Sluneční soustavy.

Planetka 2021 PH27 byla objevena Scottem Sheppardem z Carnegie Institution for Science’s na fotografiích pořízených na Brown University, které pořídili astronomové Ian Dell’Antonio a Shenming Fu dne 13. srpna 2021.

„Předpokládáme, že planetka 2021 PH27 byla vypuzena z hlavního pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a gravitace vnitřních planet tvarovala její dráhu do její současné podoby,“ dodává Scott Sheppard. „Nebo, pokud se na to podíváme z pohledu nezvykle vysokého sklonu její dráhy (32 stupňů vůči rovině oběhu planet), je pravděpodobné, že 2021 PH27 je vyhaslá kometa z vnějších oblastí Sluneční soustavy, která se zatoulala příliš blízko k jedné z planet a její dráha ji přivedla do vnitřní oblasti Sluneční soustavy.“

Dráha asteroidu 2021 PH27 promítnutá do roviny ekliptiky Autor: Katherine Cain and Scott Sheppard, courtesy of the Carnegie Institution for Science
Dráha asteroidu 2021 PH27 promítnutá do roviny ekliptiky
Autor: Katherine Cain and Scott Sheppard, courtesy of the Carnegie Institution for Science
Protože planetka 2021 PH27 obíhá velmi blízko Slunci, můžeme u ní pozorovat obecné relativistické efekty silného gravitačního pole na její dráhu. Tyto efekty byly dříve pozorovány již u planety Merkur, ale v případě této planetky jde o dosud největší u jakéhokoliv známého objektu ve Sluneční soustavě.

Projevuje se to v tzv. stáčení perihelia dráhy, které u Merkuru činí asi 43 úhlových vteřin za století. To nešlo vysvětlit pomocí Newtonových zákonů (nenašlo se žádné těleso, které by zde působilo svou gravitací) a pomohla v tom až relativitstická Einsteinova fyzika. V přípaě planetky 2021 PH27 jde dokonce o stáčení na úrovni jedné obloukové minuty.

Planetka 2021 PH27 se dostává tak blízko Slunce, že její povrchová teplota dosahuje 482 °C. Při největším přiblížení je zde dostatečná teplota k jejímu tavení,“ říká Scott Sheppard.

Asteroid bude brzy procházet za Sluncem a až do začátku příštího roku nebude pozorovatelný ze Země. Pozorovatelé tedy nebudou mít nyní příležitost upřesnit jeho dráhu a přesnou hodnotu stáčení perihelia jeho dráhy, což je potřebné k přidělení oficiálního jména.

Objev planetky 2021 PH27 byl publikován v Minor Planet Electronic Circular.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Stáčení perihelia, Asteroid 2021 PH27


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »