Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky z vesmíru

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Kolem naší planety Země už obíhá tolik družic, až máme pocit, že už snad ani nic nového objevit nemůžou. Ale opak je pravdou. Družice bývají vyráběny jen za určitým konkrétním účelem a dokáží většinou měřit jen jednu předem zvolenou věc. A tak občas dojde k překvapení. Jedno takové přinesl satelit amerického letectva sloužící k předpovědím výpadku v navigačních a komunikačních systémech. Objev se týká projevů blesků.

Průměrně je na Zemi v jednu chvíli na 2000 bouří, z nichž srší každou sekundu 50 blesků. Každý z nich vytvoří elektromagnetické vlny, které začnou obíhat kolem Země polapeny ve vrstvě od povrchu Země až do výšky 100 kilometrů. Některé z těchto vln se mohou sečíst, zesílit a vytvořit to, čemu se říká tlukot srdce zemské atmosféry, odborně jde o Schumannovu rezonanci. Její sledování poskytuje užitečné informace o počasí, elektrických vlastnostech a složení atmosféry.

Německý fyzik Winfried Otto Schumann tento projev blesků předpověděl už roku 1952 a od šedesátých let je měřen z pozemních stanic. Teprve teď se podařilo elektromagnetické projevy blesků poprvé změřit i z vesmíru. Odborníci si nemysleli, že by se ty vlny mohly dostat až do kosmu. Zdá se, že ionosféra není až tak neprodyšně uzavřena jejich postupu ven. Otevírá se tak nová možnost sledování planety Země z vesmíru.

Prohlédněte si video na stránkách NASA:

Zdroj:
NASA's Goddard Space Flight Center




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »