Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky z vesmíru

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Kolem naší planety Země už obíhá tolik družic, až máme pocit, že už snad ani nic nového objevit nemůžou. Ale opak je pravdou. Družice bývají vyráběny jen za určitým konkrétním účelem a dokáží většinou měřit jen jednu předem zvolenou věc. A tak občas dojde k překvapení. Jedno takové přinesl satelit amerického letectva sloužící k předpovědím výpadku v navigačních a komunikačních systémech. Objev se týká projevů blesků.

Průměrně je na Zemi v jednu chvíli na 2000 bouří, z nichž srší každou sekundu 50 blesků. Každý z nich vytvoří elektromagnetické vlny, které začnou obíhat kolem Země polapeny ve vrstvě od povrchu Země až do výšky 100 kilometrů. Některé z těchto vln se mohou sečíst, zesílit a vytvořit to, čemu se říká tlukot srdce zemské atmosféry, odborně jde o Schumannovu rezonanci. Její sledování poskytuje užitečné informace o počasí, elektrických vlastnostech a složení atmosféry.

Německý fyzik Winfried Otto Schumann tento projev blesků předpověděl už roku 1952 a od šedesátých let je měřen z pozemních stanic. Teprve teď se podařilo elektromagnetické projevy blesků poprvé změřit i z vesmíru. Odborníci si nemysleli, že by se ty vlny mohly dostat až do kosmu. Zdá se, že ionosféra není až tak neprodyšně uzavřena jejich postupu ven. Otevírá se tak nová možnost sledování planety Země z vesmíru.

Prohlédněte si video na stránkách NASA:

Zdroj:
NASA's Goddard Space Flight Center




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »