Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky z vesmíru

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Kolem naší planety Země už obíhá tolik družic, až máme pocit, že už snad ani nic nového objevit nemůžou. Ale opak je pravdou. Družice bývají vyráběny jen za určitým konkrétním účelem a dokáží většinou měřit jen jednu předem zvolenou věc. A tak občas dojde k překvapení. Jedno takové přinesl satelit amerického letectva sloužící k předpovědím výpadku v navigačních a komunikačních systémech. Objev se týká projevů blesků.

Průměrně je na Zemi v jednu chvíli na 2000 bouří, z nichž srší každou sekundu 50 blesků. Každý z nich vytvoří elektromagnetické vlny, které začnou obíhat kolem Země polapeny ve vrstvě od povrchu Země až do výšky 100 kilometrů. Některé z těchto vln se mohou sečíst, zesílit a vytvořit to, čemu se říká tlukot srdce zemské atmosféry, odborně jde o Schumannovu rezonanci. Její sledování poskytuje užitečné informace o počasí, elektrických vlastnostech a složení atmosféry.

Německý fyzik Winfried Otto Schumann tento projev blesků předpověděl už roku 1952 a od šedesátých let je měřen z pozemních stanic. Teprve teď se podařilo elektromagnetické projevy blesků poprvé změřit i z vesmíru. Odborníci si nemysleli, že by se ty vlny mohly dostat až do kosmu. Zdá se, že ionosféra není až tak neprodyšně uzavřena jejich postupu ven. Otevírá se tak nová možnost sledování planety Země z vesmíru.

Prohlédněte si video na stránkách NASA:

Zdroj:
NASA's Goddard Space Flight Center




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Falkon 9

Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.

Další informace »