Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky z vesmíru

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Kolem naší planety Země už obíhá tolik družic, až máme pocit, že už snad ani nic nového objevit nemůžou. Ale opak je pravdou. Družice bývají vyráběny jen za určitým konkrétním účelem a dokáží většinou měřit jen jednu předem zvolenou věc. A tak občas dojde k překvapení. Jedno takové přinesl satelit amerického letectva sloužící k předpovědím výpadku v navigačních a komunikačních systémech. Objev se týká projevů blesků.

Průměrně je na Zemi v jednu chvíli na 2000 bouří, z nichž srší každou sekundu 50 blesků. Každý z nich vytvoří elektromagnetické vlny, které začnou obíhat kolem Země polapeny ve vrstvě od povrchu Země až do výšky 100 kilometrů. Některé z těchto vln se mohou sečíst, zesílit a vytvořit to, čemu se říká tlukot srdce zemské atmosféry, odborně jde o Schumannovu rezonanci. Její sledování poskytuje užitečné informace o počasí, elektrických vlastnostech a složení atmosféry.

Německý fyzik Winfried Otto Schumann tento projev blesků předpověděl už roku 1952 a od šedesátých let je měřen z pozemních stanic. Teprve teď se podařilo elektromagnetické projevy blesků poprvé změřit i z vesmíru. Odborníci si nemysleli, že by se ty vlny mohly dostat až do kosmu. Zdá se, že ionosféra není až tak neprodyšně uzavřena jejich postupu ven. Otevírá se tak nová možnost sledování planety Země z vesmíru.

Prohlédněte si video na stránkách NASA:

Zdroj:
NASA's Goddard Space Flight Center




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »