Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky z vesmíru

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Kolem naší planety Země už obíhá tolik družic, až máme pocit, že už snad ani nic nového objevit nemůžou. Ale opak je pravdou. Družice bývají vyráběny jen za určitým konkrétním účelem a dokáží většinou měřit jen jednu předem zvolenou věc. A tak občas dojde k překvapení. Jedno takové přinesl satelit amerického letectva sloužící k předpovědím výpadku v navigačních a komunikačních systémech. Objev se týká projevů blesků.

Průměrně je na Zemi v jednu chvíli na 2000 bouří, z nichž srší každou sekundu 50 blesků. Každý z nich vytvoří elektromagnetické vlny, které začnou obíhat kolem Země polapeny ve vrstvě od povrchu Země až do výšky 100 kilometrů. Některé z těchto vln se mohou sečíst, zesílit a vytvořit to, čemu se říká tlukot srdce zemské atmosféry, odborně jde o Schumannovu rezonanci. Její sledování poskytuje užitečné informace o počasí, elektrických vlastnostech a složení atmosféry.

Německý fyzik Winfried Otto Schumann tento projev blesků předpověděl už roku 1952 a od šedesátých let je měřen z pozemních stanic. Teprve teď se podařilo elektromagnetické projevy blesků poprvé změřit i z vesmíru. Odborníci si nemysleli, že by se ty vlny mohly dostat až do kosmu. Zdá se, že ionosféra není až tak neprodyšně uzavřena jejich postupu ven. Otevírá se tak nová možnost sledování planety Země z vesmíru.

Prohlédněte si video na stránkách NASA:

Zdroj:
NASA's Goddard Space Flight Center




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »