Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní asteroid dnes proletěl kolem Země

Blízkozemní asteroid dnes proletěl kolem Země

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran již 27. února letošního roku krátce po poledni světového času.

Výpočet brzy ukázal, že míří k naší Zemi. Do sféry gravitačního vlivu Země vstoupila tato miniplanetka o den později. Dnes v 02:12 SEČ překročila dráhu Měsíce a stále se přibližovala k zeměkouli. Poté, co proletěla perigeem své hyperbolické dráhy, se nyní opět od Země vzdaluje.

Zítra ráno již bude dále, než obíhá Měsíc a 4. března opustí sféru gravitačního vlivu Země. Pak opět zmizí v hlubinách Sluneční soustavy. Takováto blízká setkání nejsou pro naši planetu ničím neobvyklým. Většinu z nich však ani nepostřehneme, protože jsou příliš malá.

Statistika průletů
Statistika průletů
Legenda ke statistickému grafu (barvy zleva doprava):
  • počet nově objevených planetek přibližujících se k Zemi na vzdálenost menší než 3,8 mil. km
  • počet planetek, které se v daném měsíci přiblížily k Zemi blíž než desetinásobek vzdálenosti Měsíce (přibližně 3,8 mil. km)
  • počet planetek, které vstoupily do sféry gravitačního vlivu Země (přibližně 1 mil. km)
  • počet planetek, které proletěly kolem Měsíce ve vzdálenosti menší než 380 tis. km
  • počet planetek, které proletěly kolem Země ve vzdálenosti menší než 380 tis. km (tedy blíže než je od nás Měsíc)

Zdroj: server Hohman Transfer (který se zabývá sledováním blízkozemních planetek)




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »