Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí
Marek Biely Vytisknout článek

Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí

Ilustrační foto - těsně kolem Země prolétla i památná kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Autor: Michael Jäger, Erich Kolmhofer, Herbert Raab

Meziplanetární hmota nám letos v březnu přinese mnoho zajímavých úkazů. V drtivé většině případů se bude jednat o blízká setkání naší planety Země s malými tělesy Sluneční soustavy. Jak jsme vás již před několika dny informovali, už v první dekádě třetího kalendářního měsíce proletí kolem Země planetka 2013 TX68. Zahanbit se ovšem nenechají ani komety.

Jistě se mezi čtenáři tohoto článku najdou ti, kteří pamatují kometu C/1996 B2 (Hyakutake). Tato kometa na jaře roku 1996 díky svému mimořádně blízkému průletu kolem Země (přibližně 0,10 AU) pokořila magickou hranici 0 mag a stala se tak jednou z nejjasnějších komet viditelných na noční obloze během 20. století. Kometa si své přízemí odbyla shodou okolností v březnu, tedy v měsíci, kdy se i o 20 let později přiblíží těsně k Zemi kometa. A nebude jen jedna, ale hned tři. Dvě z nich nás navíc minou ještě těsněji než v roce 1996 kometa C/1996 B2 (Hyakutake). Naneštěstí se jedná o zpravidla malá, již docela vyhaslá a tím pádem nepříliš aktivní tělesa. I přesto ale bude zajímavé je na jejich pouti vesmírem sledovat. Pojďme si tedy přiblížit, o které komety jde a co od nich můžeme očekávat.

P/2016 BA14 (PanSTARRS)

Kometa původně objevená jako blízkozemní asteroid letos 22. ledna teleskopem PanSTARRS na Havaji. Informace o tom, že tato původně planetka projevila kometární aktivitu, potěšila mnohé statistiky. Kometa se totiž 22. března letošního roku prosmýkne pouze 0,02 AU od Země! Půjde o třetí nejtěsnější přiblížení komety k Zemi v historii, rekordmankou je ztracená kometa D/1770 L1 (Lexell), jež se Zemi v červenci 1770 přiblížila pouze na 0,0151 AU. Před kometou P/2016 BA14 (PanSTARRS) se nachází i krátkoperiodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Jinými slovy, kometa P/2016 BA14 (PanSTARRS) se bude 22. března 2016 nacházet pouze 9,2krát dále od Země, než náš vesmírný souputník Měsíc. Po obloze se tedy bude pohybovat velice rychle. Naneštěstí, ani to nebude stačit na to, aby se z tohoto tělesa stala jasná vlasatice. Kometa má průměr jádra jen v řádu několika stovek metrů, v maximu jasnosti tedy dosáhne pouze asi 13 mag a se štěstím bude pozorovatelná vizuálně. Doplníme, že perihelem prolétne o týden dříve, tudíž 15. března, a to ve vzdálenosti necelých 1,01 AU od Slunce.

252P/LINEAR

Tato kometa má velice podobnou dráhu jako P/2016 BA14 (PanSTARRS), mnozí tvrdí, že obě komety byly v minulosti jedním tělesem. Perihel ji čeká v ten samý den, tedy 15. března (ve vzdálenosti necelých 1,00 AU). V přízemí se bude nacházet 21. března ve vzdálenosti 13,9krát větší než Měsíc, takže i ona se zapíše do první desítky v tabulkách nejtěsnějších průletů okolo Země. Kometa je pravděpodobně o něco větším a lehce aktivnějším tělesem, v maximu jasnosti nejspíše dosáhne 10-11 mag. Zde však přichází asi jediný podstatný rozdíl mezi ní a výše uvedenou kometou. Zatímco P/2016 BA14 (PanSTARRS) bude v maximu jasnosti pozorovatelná i od nás, 252P/LINEAR bude výhradně objektem jižní oblohy. Díky rychlému pohybu po obloze se však už na přelomu března a dubna objeví i u nás na ranní obloze jako objekt 12. magnitudy, což je pořád lepší než pravděpodobné maximum jasnosti komety nalezené dalekohledem PanSTARRS.

321P/SOHO

I třetí blízký průlet kolem Země nám obstará kometa krátkoperiodická. Abychom byli přesní, půjde o průlet první, jelikož její přízemí nastane již 13. března. Jedná se ovšem o takzvaného lízače Slunce, takové komety pořádně zjasňují až v blízkosti naší mateřské hvězdy. Průlet 0,16 AU nad povrchem Země nám tedy její vizuální pozorovatelnost nejspíše neumožní. Když 10. dubna proletí perihelem ve vzdálenosti 0,06 AU od Slunce, tak bude poměrně jasná, nicméně z naší pozice ve vesmíru už nepozorovatelná.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-umd-edu - o asteroidu/kometě 2016 BA14

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní komety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »