Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí
Marek Biely Vytisknout článek

Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí

Ilustrační foto - těsně kolem Země prolétla i památná kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Autor: Michael Jäger, Erich Kolmhofer, Herbert Raab

Meziplanetární hmota nám letos v březnu přinese mnoho zajímavých úkazů. V drtivé většině případů se bude jednat o blízká setkání naší planety Země s malými tělesy Sluneční soustavy. Jak jsme vás již před několika dny informovali, už v první dekádě třetího kalendářního měsíce proletí kolem Země planetka 2013 TX68. Zahanbit se ovšem nenechají ani komety.

Jistě se mezi čtenáři tohoto článku najdou ti, kteří pamatují kometu C/1996 B2 (Hyakutake). Tato kometa na jaře roku 1996 díky svému mimořádně blízkému průletu kolem Země (přibližně 0,10 AU) pokořila magickou hranici 0 mag a stala se tak jednou z nejjasnějších komet viditelných na noční obloze během 20. století. Kometa si své přízemí odbyla shodou okolností v březnu, tedy v měsíci, kdy se i o 20 let později přiblíží těsně k Zemi kometa. A nebude jen jedna, ale hned tři. Dvě z nich nás navíc minou ještě těsněji než v roce 1996 kometa C/1996 B2 (Hyakutake). Naneštěstí se jedná o zpravidla malá, již docela vyhaslá a tím pádem nepříliš aktivní tělesa. I přesto ale bude zajímavé je na jejich pouti vesmírem sledovat. Pojďme si tedy přiblížit, o které komety jde a co od nich můžeme očekávat.

P/2016 BA14 (PanSTARRS)

Kometa původně objevená jako blízkozemní asteroid letos 22. ledna teleskopem PanSTARRS na Havaji. Informace o tom, že tato původně planetka projevila kometární aktivitu, potěšila mnohé statistiky. Kometa se totiž 22. března letošního roku prosmýkne pouze 0,02 AU od Země! Půjde o třetí nejtěsnější přiblížení komety k Zemi v historii, rekordmankou je ztracená kometa D/1770 L1 (Lexell), jež se Zemi v červenci 1770 přiblížila pouze na 0,0151 AU. Před kometou P/2016 BA14 (PanSTARRS) se nachází i krátkoperiodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Jinými slovy, kometa P/2016 BA14 (PanSTARRS) se bude 22. března 2016 nacházet pouze 9,2krát dále od Země, než náš vesmírný souputník Měsíc. Po obloze se tedy bude pohybovat velice rychle. Naneštěstí, ani to nebude stačit na to, aby se z tohoto tělesa stala jasná vlasatice. Kometa má průměr jádra jen v řádu několika stovek metrů, v maximu jasnosti tedy dosáhne pouze asi 13 mag a se štěstím bude pozorovatelná vizuálně. Doplníme, že perihelem prolétne o týden dříve, tudíž 15. března, a to ve vzdálenosti necelých 1,01 AU od Slunce.

252P/LINEAR

Tato kometa má velice podobnou dráhu jako P/2016 BA14 (PanSTARRS), mnozí tvrdí, že obě komety byly v minulosti jedním tělesem. Perihel ji čeká v ten samý den, tedy 15. března (ve vzdálenosti necelých 1,00 AU). V přízemí se bude nacházet 21. března ve vzdálenosti 13,9krát větší než Měsíc, takže i ona se zapíše do první desítky v tabulkách nejtěsnějších průletů okolo Země. Kometa je pravděpodobně o něco větším a lehce aktivnějším tělesem, v maximu jasnosti nejspíše dosáhne 10-11 mag. Zde však přichází asi jediný podstatný rozdíl mezi ní a výše uvedenou kometou. Zatímco P/2016 BA14 (PanSTARRS) bude v maximu jasnosti pozorovatelná i od nás, 252P/LINEAR bude výhradně objektem jižní oblohy. Díky rychlému pohybu po obloze se však už na přelomu března a dubna objeví i u nás na ranní obloze jako objekt 12. magnitudy, což je pořád lepší než pravděpodobné maximum jasnosti komety nalezené dalekohledem PanSTARRS.

321P/SOHO

I třetí blízký průlet kolem Země nám obstará kometa krátkoperiodická. Abychom byli přesní, půjde o průlet první, jelikož její přízemí nastane již 13. března. Jedná se ovšem o takzvaného lízače Slunce, takové komety pořádně zjasňují až v blízkosti naší mateřské hvězdy. Průlet 0,16 AU nad povrchem Země nám tedy její vizuální pozorovatelnost nejspíše neumožní. Když 10. dubna proletí perihelem ve vzdálenosti 0,06 AU od Slunce, tak bude poměrně jasná, nicméně z naší pozice ve vesmíru už nepozorovatelná.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-umd-edu - o asteroidu/kometě 2016 BA14

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní komety


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »