Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí
Marek Biely Vytisknout článek

Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí

Ilustrační foto - těsně kolem Země prolétla i památná kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Autor: Michael Jäger, Erich Kolmhofer, Herbert Raab

Meziplanetární hmota nám letos v březnu přinese mnoho zajímavých úkazů. V drtivé většině případů se bude jednat o blízká setkání naší planety Země s malými tělesy Sluneční soustavy. Jak jsme vás již před několika dny informovali, už v první dekádě třetího kalendářního měsíce proletí kolem Země planetka 2013 TX68. Zahanbit se ovšem nenechají ani komety.

Jistě se mezi čtenáři tohoto článku najdou ti, kteří pamatují kometu C/1996 B2 (Hyakutake). Tato kometa na jaře roku 1996 díky svému mimořádně blízkému průletu kolem Země (přibližně 0,10 AU) pokořila magickou hranici 0 mag a stala se tak jednou z nejjasnějších komet viditelných na noční obloze během 20. století. Kometa si své přízemí odbyla shodou okolností v březnu, tedy v měsíci, kdy se i o 20 let později přiblíží těsně k Zemi kometa. A nebude jen jedna, ale hned tři. Dvě z nich nás navíc minou ještě těsněji než v roce 1996 kometa C/1996 B2 (Hyakutake). Naneštěstí se jedná o zpravidla malá, již docela vyhaslá a tím pádem nepříliš aktivní tělesa. I přesto ale bude zajímavé je na jejich pouti vesmírem sledovat. Pojďme si tedy přiblížit, o které komety jde a co od nich můžeme očekávat.

P/2016 BA14 (PanSTARRS)

Kometa původně objevená jako blízkozemní asteroid letos 22. ledna teleskopem PanSTARRS na Havaji. Informace o tom, že tato původně planetka projevila kometární aktivitu, potěšila mnohé statistiky. Kometa se totiž 22. března letošního roku prosmýkne pouze 0,02 AU od Země! Půjde o třetí nejtěsnější přiblížení komety k Zemi v historii, rekordmankou je ztracená kometa D/1770 L1 (Lexell), jež se Zemi v červenci 1770 přiblížila pouze na 0,0151 AU. Před kometou P/2016 BA14 (PanSTARRS) se nachází i krátkoperiodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Jinými slovy, kometa P/2016 BA14 (PanSTARRS) se bude 22. března 2016 nacházet pouze 9,2krát dále od Země, než náš vesmírný souputník Měsíc. Po obloze se tedy bude pohybovat velice rychle. Naneštěstí, ani to nebude stačit na to, aby se z tohoto tělesa stala jasná vlasatice. Kometa má průměr jádra jen v řádu několika stovek metrů, v maximu jasnosti tedy dosáhne pouze asi 13 mag a se štěstím bude pozorovatelná vizuálně. Doplníme, že perihelem prolétne o týden dříve, tudíž 15. března, a to ve vzdálenosti necelých 1,01 AU od Slunce.

252P/LINEAR

Tato kometa má velice podobnou dráhu jako P/2016 BA14 (PanSTARRS), mnozí tvrdí, že obě komety byly v minulosti jedním tělesem. Perihel ji čeká v ten samý den, tedy 15. března (ve vzdálenosti necelých 1,00 AU). V přízemí se bude nacházet 21. března ve vzdálenosti 13,9krát větší než Měsíc, takže i ona se zapíše do první desítky v tabulkách nejtěsnějších průletů okolo Země. Kometa je pravděpodobně o něco větším a lehce aktivnějším tělesem, v maximu jasnosti nejspíše dosáhne 10-11 mag. Zde však přichází asi jediný podstatný rozdíl mezi ní a výše uvedenou kometou. Zatímco P/2016 BA14 (PanSTARRS) bude v maximu jasnosti pozorovatelná i od nás, 252P/LINEAR bude výhradně objektem jižní oblohy. Díky rychlému pohybu po obloze se však už na přelomu března a dubna objeví i u nás na ranní obloze jako objekt 12. magnitudy, což je pořád lepší než pravděpodobné maximum jasnosti komety nalezené dalekohledem PanSTARRS.

321P/SOHO

I třetí blízký průlet kolem Země nám obstará kometa krátkoperiodická. Abychom byli přesní, půjde o průlet první, jelikož její přízemí nastane již 13. března. Jedná se ovšem o takzvaného lízače Slunce, takové komety pořádně zjasňují až v blízkosti naší mateřské hvězdy. Průlet 0,16 AU nad povrchem Země nám tedy její vizuální pozorovatelnost nejspíše neumožní. Když 10. dubna proletí perihelem ve vzdálenosti 0,06 AU od Slunce, tak bude poměrně jasná, nicméně z naší pozice ve vesmíru už nepozorovatelná.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-umd-edu - o asteroidu/kometě 2016 BA14

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »