Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cena Ladislava Schmieda

Cena Ladislava Schmieda

Zlatá varianta medaile Ceny Ladislava Schmieda
Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.

Hvězdárna Františka Pešty a Sluneční sekce ČAS budou od letošního roku udělovat Cenu Ladislava Schmieda. Cena má být poděkováním všem, kteří poctivě kreslí sluneční fotosféru a dodávají nám tolik ceněná data. Od chvíle, co vyletěla sonda SOHO, se kresba sluneční fotosféry stala pro mnohé zbytečným přežitkem. Vždyť na co potřebujeme kresby, když máme každý den fotografie ve výborné kvalitě bez vlivu zemské atmosféry... Ale opak je pravdou.  

Družice, které nám přinášejí sluneční data, nám pokrývají zhruba 26 let. Ačkoli je to pro mnohé výzkumy více než dostačující, pro studium cyklů je to jen nepatrná doba. Zahrnují totiž pouze dva cykly. S kresbami se dostáváme 400 let zpátky. Data z kreseb jsou velmi důležitá pro výzkum slunečních cyklů a čím déle budeme data dostávat, tím kvalitnější výsledky z nich vytěžíme. Proto jsme se rozhodli ocenit všechny, kteří ze svého volného času trochu ukrojí pro pozorovatelskou práci. Oceňujeme též hvězdárny, které podporují tento způsob pozorování, ačkoli v současné době není příliš populární a ne vždy je atraktivní pro veřejnost.

Dříve se systematické pozorování Slunce oceňovalo poděkováním v podobě dopisu. Několik jsme jich našli a jistě je brzy uveřejníme. Potřeba ocenit naše pozorovatele tedy není žádná novinka.

Proč zrovna oceňujeme kresby a proč Ladislav Schmied?

Kresba sluneční fotosféry z 21. 9. 1956 Autor: Ladislav Schmied
Kresba sluneční fotosféry z 21. 9. 1956
Autor: Ladislav Schmied

Před 98 lety vznikla Sekce pro pozorování Slunce, přičemž jedním z prvních projektů bylo vytvoření pozorovatelské sítě kreseb sluneční fotosféry. Pod vedením Vladimíra Gutha (který tehdy ještě nebyl profesorem) začala fungovat síť, ze které byly data posílána do Curychu – mezinárodní databáze relativního čísla. Z těchto dat také byly každé čtvrtletí psané přehledy do časopisu Říše hvězd, a také až do II. světové války i příloha ve Hvězdářské ročence.

Za těch téměř sto let se sběr kreseb a dat z nich měnil (dopisy, fax, e-mail), měnil se způsob zpracování (klasifikace skvrn, hodnocení seeingu...), a dokonce i podoba celé sítě. Zpočátku putovala relativní čísla z pozorování na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, v šedesátých letech se stal z projektu celostátní úkol a centrum sítě se přestěhovalo do Valašského Meziříčí. Zdejší hvězdárna se sice věnuje dlouhodobě pozorování Slunce, nikdy se tam ovšem nekreslila sluneční fotosféra, proto byl pro konečné zpracování kontaktován jeden z „kreslířů“, Ladislav Schmied.

Ladislav Schmied pozoroval Slunce metodou projekce od roku 1947 do roku 2012 (66 let). Slunce miloval a jeho studiu se věnoval až do konce svého života. Řadu let psal bulletiny pro síť Sluneční sekce a poté, co Hvězdárna ve Valašském Meziříčí projekt opustila (2006), pokračoval chvíli sám.

Tehdy to již byl pán v letech a všechna data si poctivě vedl na papírech, vytvářel grafy na milimetrových arších a kreslil ručně synoptické mapy. V roce 2010 se zapojil do projektu Vlastislav Feik a po smrti pana Schmieda v práci pokračuje.

Cena se tak jmenuje po člověku, který pozoroval v Československu nejdéle (a není vyloučeno, že na světě) a věnoval tomu svůj volný čas. I přesto, že se tím neživil, byl jasný profesionál, i když ne po definici toho slova. Práce na statistických datech z kreseb je kolektivní záležitost. V jednom grafu relativního čísla je ukrytá spousta životů, zážitků, času a energie, smíchu i vzteku nad počasím, fascinace nad skvrnami...

Je na čase vrátit se k ocenění vaší mravenčí práce. Proto letos Sluneční sekce poprvé udělí Cenu Ladislava Schmieda. Cena se bude udělovat na Otevřeném setkání Sluneční sekce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Definice a statut ceny

Převzato: Článek převzat ze stránek Sluneční sekce



O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Kresba sluneční fotosféry, Cena Ladislava Schmieda, Ladislav Schmied, Sluneční sekce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »