Češi učinili unikátní pozorování
Autor: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý
Českým astronomům se podařil další husarský kousek. Zachytili „ducha“ rozpadlé komety C/2015 D1 (SOHO) – nedávného hitu družice NASA a ESA. Snímek byl pořízen 27. února 2015 robotickým dalekohledem BOOTES-1A ve Španělsku. Tato kometa byla objevena před pár dny v koronografu kosmické sondy SOHO, kometa však svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila. Zůstal po ní jen rozptýlený oblak prachu, který je obtížně pozorovatelný, velmi nízko nad obzorem na večerní obloze.
Některé komety dokážou pro pozorovatele připravit nečekané překvapení. Jednou z takových se stala C/2015 D1 (SOHO) – další kometa, kterou objevila sonda SOHO, určena primárně na pozorování Slunce. Na tuto kometu se posléze zaměřili i čeští astronomové.
Díky kosmické sondě SOHO už několik let víme a pozorujeme, že se do velmi těsné blízkosti naší nejbližší hvězdy poměrně četně dostávají komety. Víme to díky tomu, že sonda má na své palubě tzv. koronografy. To jsou přístroje, které umožňují zakrýt jasný sluneční disk a pozorovat tak nejbližší okolí Slunce. Pomocí koronografů objevila sonda SOHO již přes dva tisíce komet. Naprostá většina komet, které SOHO pozoruje, patří do Kreuztovy skupiny komet. Tyto komety svůj blízký průlet kolem Slunce obvykle nepřežijí a jsou spatřeny pouze na snímcích kosmické sondy krátce před těsným přiblížením k naší hvězdě.
Komety na snímcích ze SOHO mohou hledat i amatérští zájemci; stačí v pravidelném intervalu prohlížet snímky, které jsou volně dostupné na internetu. Ve středu 18. února letošního roku našel W. Boonplod další z mnoha komet (konkrétně již 2875. „SOHO kometu“). Tato kometa však do žádné známé skupiny komet, které se přibližují ke Slunci, nepatřila.
Dráha této komety se zdála být poměrně příznivá pro pozemské pozorovatele, tudíž již za týden po nejbližším přiblížení komety ke Slunci (na pouhých 0,028 AU = 420 000 km) mohla být pozorovatelná ze Země, nízko nad soumrakovým obzorem. O její pozorování se pokusili i čeští astronomové. Výsledek je však překvapil.
Autor: SOHO, NASA/ESA.
Na snímcích však nebyla typická kometa, ale jen oblak prachu, který zbyl po kometě. Kometa svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila a rozpadla se! Úvodní snímek je prvním tak detailním publikovaným na světě ukazujícím na osud komety, která byla ještě před několika dny hitem. A pořídili jej právě čeští vědci.
Oblak prachu má doutníkovitý tvar, na delší stranu měřil 32’, tudíž jeho úhlová velikost je podobná, jako je průměr Měsíce v úplňku. Jasnost oblaku je okolo 8. hvězdné velikosti, oblak je difúzní, bez žádné kondenzace. Report o pozorování vyšel v elektronickém cirkulaři Mezinárodní astronomické unie CBET 4073. Zbytek po kometě se bude nadále rozptylovat a jeho plošná jasnost nadále klesat.
Díky tomuto jedinečnému pozorování jsme se mohli dozvědět nejen něco více o životě komet, ale rovněž to ukázalo na fantastickou součinnost českých astronomů na mezinárodní úrovni. Týmu českých vědců gratulujeme a přejeme mnoho dalších takových úspěchů.
Pohyb oblaku prachu po rozpadlé kometě C/2015 D1 (SOHO). Foto: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
