Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Genadij Borisov u svého dalekohledu se kterým objevil první známou mezihvězdnou kometu
Autor: Genadij Borisov

V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.

Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/SSD
Svoji zatím poslední kometu C/2023 T2 (Borisov) objevil přes 50cm dalekohled se světelností f/1,9 vybaveným elektronickou CCD kamerou. Gennadij se zabývá údržbou techniky několika observatoří, a tak má i nějaký volný čas pro hledání komet. Je to i tak velmi náročné na čas a málo spánku. Borisov je hlavně známý svým unikátním objevem mezihvězdné komety C/2019 Q4 (Borisov) neboli 2I/Borisov. Tu se mu podařilo objevit jeho 65cm dalekohledem. Označení 2I znamená, že to je právě druhý objekt který pochází od jiné hvězdy. Právě označení I znamená Interstellar neboli mezihvězdný. První takovýto objevený objekt byl 1I/’Oumuauma v roce 2017.

Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet
Autor: NASA/JPL/SSD

Amatérské objevy komet jsou v dnešní době docela vzácné kvůli velkým profesionálním automatickým přehlídkám oblohy, které najdou většinu komet a planetek. Ale občas zde máme výjimky jako letos tři, 458P/Jahn, C/2023 T2 (Borisov) a jasnější C/2023 P1 (Nishimura). Letos bylo doposud objeveno 28 komet, z toho amatérských objevů je necelých 11 %.

Kometa C/2023 T2 není zdaleka jasná jako Nishimura. V době objevu 14.10. měla jasnost přibližně 19 mag. V půlce listopadu by měla dosáhnout 18,5 mag, jasnější nejspíše nebude. Nyní na konci října 2023 má okolo 18,8 mag a nachází se v souhvězdí Kefea ve vzdálenosti 1,65 AU od Země a 2,1 AU od Slunce. Od 28. 10. se bude nacházet ve Drakovi. Pak se vrátí do Kefea a 11. 1. 2024 by se měla dostat do souhvězdí Kasiopeji.

Kometa bude v přísluní 22. 12. 2023 (2,008 AU) a k Zemi se přiblíží nejméně na 1,48 AU dne 5. 1. 2024. Kometa je při své jasnosti pozorovatelná pouze fotograficky, její jasnost její vizuální spatření prakticky nedovoluje.  Poloha komety v hustém poli hvězd Mléčné dráhy dobře dokládá, že toto je jedno z mála míst na obloze, kde může i amatérský pozorovatel předčít přehlídky oblohy, které v této oblasti zatím selhávají. Druhým místem, kam se amatérští hledači komet zaměřují, je soumraková obloha. Takto byla objevena kometa Nishimura. Uvidíme, kdy přijdou další amatérské objevy. Nadšencům ještě zcela neodzvonilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/rozhovor-genadij-borisov-konstrukter-dalekohladov-a-lovec-komet-z-krymu.html
[2] Wikipedia: Gennadij Borisov
[3] NASA/JPL/Solar System Dynamics



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: 2023 T2 Borisov, Gennadij Borisov


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »