Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Genadij Borisov u svého dalekohledu se kterým objevil první známou mezihvězdnou kometu
Autor: Genadij Borisov

V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.

Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/SSD
Svoji zatím poslední kometu C/2023 T2 (Borisov) objevil přes 50cm dalekohled se světelností f/1,9 vybaveným elektronickou CCD kamerou. Gennadij se zabývá údržbou techniky několika observatoří, a tak má i nějaký volný čas pro hledání komet. Je to i tak velmi náročné na čas a málo spánku. Borisov je hlavně známý svým unikátním objevem mezihvězdné komety C/2019 Q4 (Borisov) neboli 2I/Borisov. Tu se mu podařilo objevit jeho 65cm dalekohledem. Označení 2I znamená, že to je právě druhý objekt který pochází od jiné hvězdy. Právě označení I znamená Interstellar neboli mezihvězdný. První takovýto objevený objekt byl 1I/’Oumuauma v roce 2017.

Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet
Autor: NASA/JPL/SSD

Amatérské objevy komet jsou v dnešní době docela vzácné kvůli velkým profesionálním automatickým přehlídkám oblohy, které najdou většinu komet a planetek. Ale občas zde máme výjimky jako letos tři, 458P/Jahn, C/2023 T2 (Borisov) a jasnější C/2023 P1 (Nishimura). Letos bylo doposud objeveno 28 komet, z toho amatérských objevů je necelých 11 %.

Kometa C/2023 T2 není zdaleka jasná jako Nishimura. V době objevu 14.10. měla jasnost přibližně 19 mag. V půlce listopadu by měla dosáhnout 18,5 mag, jasnější nejspíše nebude. Nyní na konci října 2023 má okolo 18,8 mag a nachází se v souhvězdí Kefea ve vzdálenosti 1,65 AU od Země a 2,1 AU od Slunce. Od 28. 10. se bude nacházet ve Drakovi. Pak se vrátí do Kefea a 11. 1. 2024 by se měla dostat do souhvězdí Kasiopeji.

Kometa bude v přísluní 22. 12. 2023 (2,008 AU) a k Zemi se přiblíží nejméně na 1,48 AU dne 5. 1. 2024. Kometa je při své jasnosti pozorovatelná pouze fotograficky, její jasnost její vizuální spatření prakticky nedovoluje.  Poloha komety v hustém poli hvězd Mléčné dráhy dobře dokládá, že toto je jedno z mála míst na obloze, kde může i amatérský pozorovatel předčít přehlídky oblohy, které v této oblasti zatím selhávají. Druhým místem, kam se amatérští hledači komet zaměřují, je soumraková obloha. Takto byla objevena kometa Nishimura. Uvidíme, kdy přijdou další amatérské objevy. Nadšencům ještě zcela neodzvonilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/rozhovor-genadij-borisov-konstrukter-dalekohladov-a-lovec-komet-z-krymu.html
[2] Wikipedia: Gennadij Borisov
[3] NASA/JPL/Solar System Dynamics



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: 2023 T2 Borisov, Gennadij Borisov


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »