Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Definice astronomické jednotky změněna

Definice astronomické jednotky změněna

Nové rozdělení planetárního systému – 8 planet a trpasličí planety Pluto, Ceres a Eris, zdroj: IAU
Nové rozdělení planetárního systému – 8 planet a trpasličí planety Pluto, Ceres a Eris, zdroj: IAU
Všichni asi nosíme v paměti, že astronomická jednotka délky (AU) se rovná střední vzdálenosti naší Země od Slunce, a že se rovná zhruba 150 miliónům kilometrů. To ovšem není a nikdy ani nebyla přesná definice...

Již od dob Carla Friedricha Gausse v devatenáctém století ji astronomové používali v tom smyslu, že její přesná hodnota je dána prostřednictvím Gaussovy gravitační konstanty k, jejíž numerická hodnota byla beze změny používána až dodnes. V jednotkách, používaných v dynamice Sluneční soustavy (kde jednotkou hmotnosti je hmotnost Slunce, času jeden den a délky astronomická jednotka) nabývá k hodnoty 0,017 202 098 95 a rozměr jejího kvadrátu je délka3 hmotnost-1 čas-2.

Tato hodnota byla poprvé oficiálně přijata Mezinárodní astronomickou unií již v roce 1938, a od r. 1976 se stala součástí Systému astronomických konstant jakožto definující konstanta. Přesně řečeno, až doposud tedy byla AU definována jako poloměr oběžné kruhové dráhy tělesa o nulové hmotnosti, pohybujícího se okolo Slunce rychlostí 0,017 202 098 95 radiánu za den. Smyslem této (dnes již překonané) definice bylo získat přesné poměry vzdáleností ve Sluneční soustavě v době, kdy jejich přímé měření neposkytovalo dostatečnou přesnost.

V posledních letech se však mnohé změnilo; přesnost přímých měření vzdáleností ve Sluneční soustavě se podstatně zvýšila, byly přijaty různé časové škály v souladu s obecnou teorií relativity, připouští se možnost časových změn hmotnosti Slunce, je vhodné definovat jednotku v systému SI atd…

Proto Mezinárodní astronomická unie přijala v srpnu 2012 na svém XXVIII. Valném zasedání v Pekingu rezoluci, která nově definuje astronomickou jednotku jako 149 597 870 700 m. Tato hodnota byla získána jako průměr z nedávných určení prostřednictvím Gaussovy konstanty k, s odhadovanou nepřesností ±3 m. Doporučuje se, aby byla používána se všemi časovými škálami, jako jsou např. TCB, TDB, TCG, TT, a aby sluneční parametr hmotnosti GMs (součin gravitační konstanty a hmotnosti Slunce) byl nadále určován z pozorování v jednotkách SI.

Související:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá? (Jan Veselý)




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Astronomická jednotka


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »