Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Den na Saturnu je kratší o 5 min

Den na Saturnu je kratší o 5 min

Saturn. Autor: NASA
Saturn.
Autor: NASA
Číselné údaje z vesmíru - rozměry, vzdálenosti, hmotnosti, jsou často nepředstavitelně veliké a nikdo se nediví, že je astronomové nedokáží přesně určit. Někdy je ale problém určit i zdánlivě jednoduchý údaj. Jako například, jak dlouho trvá den na Saturnu?

Nejnovější výsledek amerických vědců uveřejněný v časopise Nature říká, že Saturn se otočí jednou za 10 hodin 34 minut a 13 sekund. To je asi o 5 minut méně, než uváděly předchozí studie založené na sledování magnetického pole planety. Možná si říkáte, že změření délky dne musí být jednoduché, stačí najít nějakou skvrnu na Saturnu a sledovat v dalekohledu, kdy se vrátí na stejné místo kotoučku planety.

Tak takhle by to šlo jedině v případě, že by Saturn byla malá kamenná planeta s pevným povrchem. Jenomže Saturn je obří plynná planeta, na které žádný pevný bod nevidíme a na které vanou větry rychlostí až 1800 km/h, které všechny skvrny unášejí pryč a navíc každou jinak rychle.

Teď se ale vědcům z Oxfordu a Lousieville podařilo spojit data z měření pohybu oblaků čpavku na Saturnu s infračervenými daty sondy Casiini, která nahlédla do větší hloubky atmosféry. Vědci vytvořili 3D model Saturnovy atmosféry a rychlost rotace je jedním z jeho výsledků.

Nemůžeme se tedy divit, že planeta je díky své rychlé rotaci mírně zploštělá. Na to, že je 9krát větší než Země, otáčí se více než 2x rychleji než Země.

Zdroj:
Oxford University




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »