Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Divoké zemské jádro

Divoké zemské jádro

Zemske_jadro.jpg
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

Samozřejmě přímo do nitra Země se nikdo podívat nedokáže a nedokázali to ani tito vědci. Zkoumají se jen důsledky procesů, které v jádru probíhají. Všichni víme ze školy, že pohybující se nabité částice generují magnetické pole. No a střed Země je nabitými částicemi doslova… no nabit. Jejich pohyb tedy způsobuje změny v zemském magnetickém poli a to už měřit dokážeme.

Vědci posbírali data ze sond CHAMP a Oersted a také pozemní měření s posledních 9 let. Všechny tyto přístroje měřily s neobyčejnou přesností změny v magnetickém poli Země. Z dat vědci vytvořili detailní počítačový model tekutého zemského nitra a především dokázali postihnout změny na krátkých časových škálách.

Ukazuje se, že podzemní proudění probíhá dosti rychle, dají se najít změny v řádu měsíců ale i dnů. 3000 km pod našima nohama se tedy odehrávají mnohem dynamičtější procesy, než si vědci mysleli. Další zpřesnění modelu přijde určitě po skončení mise zatím připravované evropské kosmické sondy Swarm.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »