Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Divoké zemské jádro

Divoké zemské jádro

Zemske_jadro.jpg
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

Samozřejmě přímo do nitra Země se nikdo podívat nedokáže a nedokázali to ani tito vědci. Zkoumají se jen důsledky procesů, které v jádru probíhají. Všichni víme ze školy, že pohybující se nabité částice generují magnetické pole. No a střed Země je nabitými částicemi doslova… no nabit. Jejich pohyb tedy způsobuje změny v zemském magnetickém poli a to už měřit dokážeme.

Vědci posbírali data ze sond CHAMP a Oersted a také pozemní měření s posledních 9 let. Všechny tyto přístroje měřily s neobyčejnou přesností změny v magnetickém poli Země. Z dat vědci vytvořili detailní počítačový model tekutého zemského nitra a především dokázali postihnout změny na krátkých časových škálách.

Ukazuje se, že podzemní proudění probíhá dosti rychle, dají se najít změny v řádu měsíců ale i dnů. 3000 km pod našima nohama se tedy odehrávají mnohem dynamičtější procesy, než si vědci mysleli. Další zpřesnění modelu přijde určitě po skončení mise zatím připravované evropské kosmické sondy Swarm.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »