Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Divoké zemské jádro

Divoké zemské jádro

Zemske_jadro.jpg
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

Samozřejmě přímo do nitra Země se nikdo podívat nedokáže a nedokázali to ani tito vědci. Zkoumají se jen důsledky procesů, které v jádru probíhají. Všichni víme ze školy, že pohybující se nabité částice generují magnetické pole. No a střed Země je nabitými částicemi doslova… no nabit. Jejich pohyb tedy způsobuje změny v zemském magnetickém poli a to už měřit dokážeme.

Vědci posbírali data ze sond CHAMP a Oersted a také pozemní měření s posledních 9 let. Všechny tyto přístroje měřily s neobyčejnou přesností změny v magnetickém poli Země. Z dat vědci vytvořili detailní počítačový model tekutého zemského nitra a především dokázali postihnout změny na krátkých časových škálách.

Ukazuje se, že podzemní proudění probíhá dosti rychle, dají se najít změny v řádu měsíců ale i dnů. 3000 km pod našima nohama se tedy odehrávají mnohem dynamičtější procesy, než si vědci mysleli. Další zpřesnění modelu přijde určitě po skončení mise zatím připravované evropské kosmické sondy Swarm.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »