Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Divoké zemské jádro

Divoké zemské jádro

Zemske_jadro.jpg
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

Samozřejmě přímo do nitra Země se nikdo podívat nedokáže a nedokázali to ani tito vědci. Zkoumají se jen důsledky procesů, které v jádru probíhají. Všichni víme ze školy, že pohybující se nabité částice generují magnetické pole. No a střed Země je nabitými částicemi doslova… no nabit. Jejich pohyb tedy způsobuje změny v zemském magnetickém poli a to už měřit dokážeme.

Vědci posbírali data ze sond CHAMP a Oersted a také pozemní měření s posledních 9 let. Všechny tyto přístroje měřily s neobyčejnou přesností změny v magnetickém poli Země. Z dat vědci vytvořili detailní počítačový model tekutého zemského nitra a především dokázali postihnout změny na krátkých časových škálách.

Ukazuje se, že podzemní proudění probíhá dosti rychle, dají se najít změny v řádu měsíců ale i dnů. 3000 km pod našima nohama se tedy odehrávají mnohem dynamičtější procesy, než si vědci mysleli. Další zpřesnění modelu přijde určitě po skončení mise zatím připravované evropské kosmické sondy Swarm.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »