Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?
Marek Biely Vytisknout článek

Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?

Kometa na snímku z roku 2010 od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Kometa 332P/Ikeya-Murakami je krátkoperiodickou kometou s periodou přibližně 5,5 let. Objevena byla na začátku listopadu 2010 pod provizorním označením P/2010 V1 jako velmi jasný objekt 8. - 9. magnitudy. Kometa se v tu chvíli nacházela na ranní obloze v souhvězdí Panny (Vir), tedy nepříliš vysoko nad obzorem. Mnoho astronomů a kometárních expertů si kvůli tomu myslelo, že se jedná o do té doby přehlíženou kometu, kterou nezachytily velké robotické teleskopy a úspěch tím pádem zaznamenali vizuálně nezávisle na sobě dva Japonci Kaoru Ikeya a Shigeki Murakami. Příčina vysoké jasnosti ale byla ve skutečnosti trochu jiná.

Po korekcích dráhy se zjistilo, že jde o krátkoperiodickou kometu, která prodělala megaburst, díky němuž prakticky ze dne na den zjasnila možná až o 15 mag. Vysvětlení, proč kometu neobjevily dalekohledy typu PanSTARRS bylo tedy prosté - kometa se předtím nenacházela v jejich dosahu. Kometa během návratu v roce 2010 jasná dlouho nebyla, téměř okamžitě se vytratila z dosahu větších triedrů a na začátku roku 2011 dokonce zeslábla z vizuálního dosahu.

Další návrat komety byl předpovídán na rok 2016. Některé odhady hovořily o maximální jasnosti 8 mag při perfektní pozorovatelnosti na přelomu letošní zimy a jara. Tyto předpovědi ale byly příliš optimistické, kometa by si musela udržet vysokou aktivitu z doby megaburstu v roce 2010, a už na počátku roku 2011 po rychlém zeslábnutí bylo takřka jasné, že tomu tak nebude. Jiné predikce zase počítaly s tím, že outburst jádro komety doslova roztrhá a kometa tak nebude vůbec znovuobjevena. Ani tato varianta se nepotvrdila, i přestože byla kometa poprvé v tomto návratu nalezena až 31. prosince 2015, takže o více než čtvrt roku později, než se tak mělo stát dle optimistických předpovědí. Kometa v letošním návratu díru do světa neudělala, zjasnila na 17 mag a zůstala tak mimo vizuální dosah. Zaujala ale něčím jiným.

Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella Autor: Johan Warell
Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella
Autor: Johan Warell

Po znovuobjevení dostala kometa definitivní označení 332P/Ikeya-Murakami. Už se ovšem nejednalo jen o jednu kometu. Detekován byl i její slabší fragment B. V průběhu příštích několika měsíců byly postupně detekovány i další úlomky, a to C-J. K "hlavnímu" jádru, označenému písmenem A, tedy přibylo 9 slabších jadérek, jež byly všechny úlomky jádra hlavního. Teorie o rozpadu jádra během události v roce 2010 tím pádem nabrala velice reálné obrysy, dokonce se zdá, že se jádro kompletně rozdrolilo.

Co se tedy bude dít dále? Kometa samotná má nyní jasnost asi 20 mag a dále slábne. Její fragmenty jsou pak ještě slabší. Všechny části komety se při svém průletu Sluneční soustavou mohou i nadále drolit. Jak moc se ale rozdrolí? Stane se z komety pouze drobný, meziplanetární prach? Odpovědi na tyto otázky budeme znát v roce 2021, kdy nás čeká další návrat komety 332P/Ikeya-Murakami ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa ikeya-murakami


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »