Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?
Marek Biely Vytisknout článek

Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?

Kometa na snímku z roku 2010 od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Kometa 332P/Ikeya-Murakami je krátkoperiodickou kometou s periodou přibližně 5,5 let. Objevena byla na začátku listopadu 2010 pod provizorním označením P/2010 V1 jako velmi jasný objekt 8. - 9. magnitudy. Kometa se v tu chvíli nacházela na ranní obloze v souhvězdí Panny (Vir), tedy nepříliš vysoko nad obzorem. Mnoho astronomů a kometárních expertů si kvůli tomu myslelo, že se jedná o do té doby přehlíženou kometu, kterou nezachytily velké robotické teleskopy a úspěch tím pádem zaznamenali vizuálně nezávisle na sobě dva Japonci Kaoru Ikeya a Shigeki Murakami. Příčina vysoké jasnosti ale byla ve skutečnosti trochu jiná.

Po korekcích dráhy se zjistilo, že jde o krátkoperiodickou kometu, která prodělala megaburst, díky němuž prakticky ze dne na den zjasnila možná až o 15 mag. Vysvětlení, proč kometu neobjevily dalekohledy typu PanSTARRS bylo tedy prosté - kometa se předtím nenacházela v jejich dosahu. Kometa během návratu v roce 2010 jasná dlouho nebyla, téměř okamžitě se vytratila z dosahu větších triedrů a na začátku roku 2011 dokonce zeslábla z vizuálního dosahu.

Další návrat komety byl předpovídán na rok 2016. Některé odhady hovořily o maximální jasnosti 8 mag při perfektní pozorovatelnosti na přelomu letošní zimy a jara. Tyto předpovědi ale byly příliš optimistické, kometa by si musela udržet vysokou aktivitu z doby megaburstu v roce 2010, a už na počátku roku 2011 po rychlém zeslábnutí bylo takřka jasné, že tomu tak nebude. Jiné predikce zase počítaly s tím, že outburst jádro komety doslova roztrhá a kometa tak nebude vůbec znovuobjevena. Ani tato varianta se nepotvrdila, i přestože byla kometa poprvé v tomto návratu nalezena až 31. prosince 2015, takže o více než čtvrt roku později, než se tak mělo stát dle optimistických předpovědí. Kometa v letošním návratu díru do světa neudělala, zjasnila na 17 mag a zůstala tak mimo vizuální dosah. Zaujala ale něčím jiným.

Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella Autor: Johan Warell
Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella
Autor: Johan Warell

Po znovuobjevení dostala kometa definitivní označení 332P/Ikeya-Murakami. Už se ovšem nejednalo jen o jednu kometu. Detekován byl i její slabší fragment B. V průběhu příštích několika měsíců byly postupně detekovány i další úlomky, a to C-J. K "hlavnímu" jádru, označenému písmenem A, tedy přibylo 9 slabších jadérek, jež byly všechny úlomky jádra hlavního. Teorie o rozpadu jádra během události v roce 2010 tím pádem nabrala velice reálné obrysy, dokonce se zdá, že se jádro kompletně rozdrolilo.

Co se tedy bude dít dále? Kometa samotná má nyní jasnost asi 20 mag a dále slábne. Její fragmenty jsou pak ještě slabší. Všechny části komety se při svém průletu Sluneční soustavou mohou i nadále drolit. Jak moc se ale rozdrolí? Stane se z komety pouze drobný, meziplanetární prach? Odpovědi na tyto otázky budeme znát v roce 2021, kdy nás čeká další návrat komety 332P/Ikeya-Murakami ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa ikeya-murakami


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »