Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Ed Brook se vzorkem ledu z Antarktidy starým 2 milióny roků
Autor: Oregon State University

Dva milióny roků starý led z Antarktidy nedávno odvrtaný týmem výzkumníků poskytuje jasnější pohled na spojení mezi skleníkovými plyny a klimatem v dávných dobách a snad pomůže vědcům porozumět rovněž budoucím klimatickým změnám. V článku publikovaném 30. října 2019 v časopise Nature skupina vědců zkoumala vzduch polapený v podobě bublin v ledu starém 2 milióny roků ke změření obsahu skleníkových plynů – oxidu uhličitého a metanu.

Vedoucími skupiny byli John Higgins a Yuzhen Yan z Princeton University a Andrei Kurbatov z University of Maine, výzkumný tým dále tvořili Ed Brook z Oregon State University a Jeff Severinghaus z University of California, San Diego.

Je to vůbec poprvé, kdy vědci byli schopni studovat vzorek ledu takového stáří. Doposud nejstarší vzorek ledu poskytl data zpět v čase do doby před 800 000 roků. Předešlé studie zkoumající led ukázaly, že hodnoty atmosférického oxidu uhličitého ukazují na přímé spojení Antarktidy a globální teploty v průběhu uplynulých 800 000 roků. Předtím nebyla souvislost mezi klimatem a úrovní oxidu uhličitého tak dobře navázána.

V průběhu uplynulého miliónu roků byly cykly ledových dob následovány teplými periodami zhruba jednou za 100 000 roků. Avšak v období před 1,2 až 2,8 miliónu roků byly tyto cykly kratší, teplá a studená období se střídala v periodě 40 000 roků a doby ledové nebyly tak extrémní.

Tým vědců, jehož členem byl i Ed Brook, chtěl zjistit, jak obsah oxidu uhličitého kolísal v průběhu starší časové periody, která až doposud byla známa pouze nepřímo na základě určení chemického složení sedimentů usazených na dně oceánu a v povrchových nalezištích.

Zjistili, že nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého se vyskytovaly v teplých periodách z poslední doby. Nejnižší úrovně však nedosahovaly velmi nízkých koncentrací zjištěných v období ledových dob v posledních 800 000 rocích. „Jedním z nejdůležitějších závěrů této studie je, že oxid uhličitý je svázán s teplotou i v dřívější časové periodě,“ říká Ed Brook.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě studie chemického složení ledu, které poskytlo údaje o teplotních změnách v Antarktidě ve stejném období, jak to vyplynulo na základě zjištěného kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. „To je důležitý základ pro pochopení klimatických studií a kalibrace modelů, které předpokládají budoucí změny,“ dodává Ed Brook.

Ledové jádro dva milióny roků starého ledu pochází z oblasti pojmenované Allan Hills, která je vzdálená asi 210 km od americké výzkumné stanice v Antarktidě známé jako McMurdo Station. Na povrchu této oblasti byly objeveny pradávné meteority, což vedlo vědce k domněnce, že tady může být v ledové pokrývce i starý led.

Jádro ledu ve stáří dva milióny roků bylo odvrtáno z hloubky 200 metrů v letech 2015 až 2016. Odvrtání a vytažení jednoho jádra zabralo jeden až dva týdny. V této oblasti bylo získáno několik obdobných jader starého ledu.

Vědecký tým je nyní znovu na cestě do Allan Hills a v následujících dnech a měsících bude pokračovat ve své práci. Jejich cílem je shromáždit větší množství vzorků ledu o stáří dva milióny roků a případně pátrat po ještě starších vzorcích ledu.

Dosud nevíme, jaký je věkový limit ledu v této oblasti,“ říká Ed Brook. „V některých místech by snad mohl být ještě mnohem starší. To je důvod, proč jsme se vrátili zpět. Snažíme se dostat za hranici dvou miliónů roků, což by bylo docela ohromující.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Skleníkové plyny, Bubliny vzduchu v ledu, Klimatické změny, Antarktida


40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »