Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Ed Brook se vzorkem ledu z Antarktidy starým 2 milióny roků
Autor: Oregon State University

Dva milióny roků starý led z Antarktidy nedávno odvrtaný týmem výzkumníků poskytuje jasnější pohled na spojení mezi skleníkovými plyny a klimatem v dávných dobách a snad pomůže vědcům porozumět rovněž budoucím klimatickým změnám. V článku publikovaném 30. října 2019 v časopise Nature skupina vědců zkoumala vzduch polapený v podobě bublin v ledu starém 2 milióny roků ke změření obsahu skleníkových plynů – oxidu uhličitého a metanu.

Vedoucími skupiny byli John Higgins a Yuzhen Yan z Princeton University a Andrei Kurbatov z University of Maine, výzkumný tým dále tvořili Ed Brook z Oregon State University a Jeff Severinghaus z University of California, San Diego.

Je to vůbec poprvé, kdy vědci byli schopni studovat vzorek ledu takového stáří. Doposud nejstarší vzorek ledu poskytl data zpět v čase do doby před 800 000 roků. Předešlé studie zkoumající led ukázaly, že hodnoty atmosférického oxidu uhličitého ukazují na přímé spojení Antarktidy a globální teploty v průběhu uplynulých 800 000 roků. Předtím nebyla souvislost mezi klimatem a úrovní oxidu uhličitého tak dobře navázána.

V průběhu uplynulého miliónu roků byly cykly ledových dob následovány teplými periodami zhruba jednou za 100 000 roků. Avšak v období před 1,2 až 2,8 miliónu roků byly tyto cykly kratší, teplá a studená období se střídala v periodě 40 000 roků a doby ledové nebyly tak extrémní.

Tým vědců, jehož členem byl i Ed Brook, chtěl zjistit, jak obsah oxidu uhličitého kolísal v průběhu starší časové periody, která až doposud byla známa pouze nepřímo na základě určení chemického složení sedimentů usazených na dně oceánu a v povrchových nalezištích.

Zjistili, že nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého se vyskytovaly v teplých periodách z poslední doby. Nejnižší úrovně však nedosahovaly velmi nízkých koncentrací zjištěných v období ledových dob v posledních 800 000 rocích. „Jedním z nejdůležitějších závěrů této studie je, že oxid uhličitý je svázán s teplotou i v dřívější časové periodě,“ říká Ed Brook.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě studie chemického složení ledu, které poskytlo údaje o teplotních změnách v Antarktidě ve stejném období, jak to vyplynulo na základě zjištěného kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. „To je důležitý základ pro pochopení klimatických studií a kalibrace modelů, které předpokládají budoucí změny,“ dodává Ed Brook.

Ledové jádro dva milióny roků starého ledu pochází z oblasti pojmenované Allan Hills, která je vzdálená asi 210 km od americké výzkumné stanice v Antarktidě známé jako McMurdo Station. Na povrchu této oblasti byly objeveny pradávné meteority, což vedlo vědce k domněnce, že tady může být v ledové pokrývce i starý led.

Jádro ledu ve stáří dva milióny roků bylo odvrtáno z hloubky 200 metrů v letech 2015 až 2016. Odvrtání a vytažení jednoho jádra zabralo jeden až dva týdny. V této oblasti bylo získáno několik obdobných jader starého ledu.

Vědecký tým je nyní znovu na cestě do Allan Hills a v následujících dnech a měsících bude pokračovat ve své práci. Jejich cílem je shromáždit větší množství vzorků ledu o stáří dva milióny roků a případně pátrat po ještě starších vzorcích ledu.

Dosud nevíme, jaký je věkový limit ledu v této oblasti,“ říká Ed Brook. „V některých místech by snad mohl být ještě mnohem starší. To je důvod, proč jsme se vrátili zpět. Snažíme se dostat za hranici dvou miliónů roků, což by bylo docela ohromující.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Skleníkové plyny, Bubliny vzduchu v ledu, Klimatické změny, Antarktida


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »