Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Start balónu s vědeckým experimentem E-MIST v Novém Mexiku
Autor: NASA/Christina Khodadad

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.

V říjnu 2015 odstartoval obří výzkumný balón nesoucí experiment NASA a vystoupal do výšky 31 kilometrů nad zemským povrchem. Jeho cílem bylo určení pravděpodobného osudu bakteriálních černých pasažérů na budoucích kosmických lodích směřujících k Marsu. Na základě výzkumu vědci zjistili, že v průběhu několika dnů bezprostředního vystavení záření bude obrovská většina bakterií zničena na povrchu Marsu ultrafialovým zářením ze Slunce.

Experiment Exposing Microorganisms in the Stratosphere, zkráceně E-MIST, jehož vedoucím byl  David J. Smith, NASA's Ames Research Center, Silicon Valley, nesl vzorky velmi odolných mikrobů v ochranném, nečinném stavu (tzv. endospory), který některé bakterie zaujmou, když je okolní prostředí nepříznivé. Jejich vystavení drsným podmínkám v zemské stratosféře poskytne dobré napodobení povrchu Marsu, protože obě oblasti jsou podobně stresující pro život, jak jej známe na Zemi: panuje zde extrémní zima a sucho, nízký atmosférický tlak a nelítostné záření.

Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus Autor: NASA
Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus
Autor: NASA
Když byly bakteriální vzorky dopraveny na padáku zpět na zemský povrch k analýze, vědecký tým zjistil, že již po osmi hodinách, kdy byly vzorky vystaveny nepříznivým podmínkám, 99,999 % bakterií zahynulo. Výzkumníci prověřili geny bakterií, které přežily velký nápor ultrafialového záření nad ochrannou vrstvou zemské atmosféry a objevili několik malých odlišností v jejich DNA ve srovnání s populací stejných bakterií, které byly uchovávány na Zemi. Výsledky napovídají, že pokud se mikrobi svezou uchyceni na kosmické sondě k Marsu, zvládnou přežít tuto cestu jen tehdy, pokud by mohli teoreticky prodělat genetické změny. Avšak budou ještě potřeba další studie k určení, jestli tyto mutace budou mít nějaké následky pro bakterie nebo jejich schopnost přežít.

Další názor na zvážení je, že jsme při tomto letu testovali pod zátěží pouze jeden druh bakterií Bacillus pumilus,“ říká David J. Smith. „Bude potřeba pokračovat ve výzkumu různých druhů při dalších testech; jen tak můžeme zjistit, jestli každý druh zahyne stejně rychle. A co takhle mikrobi pod hromadou mrtvých endospor nebo endospory pokryté prachem? Nevíme. To bude námět pro budoucí lety balónu k vědeckým účelům.“

Experiment E-MIST byl uskutečněn v součinnosti s NASA Balloon Program Office, pod vedením agentury Wallops Flight Facility, Virginia. E-MIST byl financován prostřednictvím Core Technical Capabilities Special Studies na Kennedy Space Center, Florida a Space Biology Project, Ames Research Center. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosférický balón, NASA, Život na Marsu, Mikroorganismy


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »