Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Start balónu s vědeckým experimentem E-MIST v Novém Mexiku
Autor: NASA/Christina Khodadad

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.

V říjnu 2015 odstartoval obří výzkumný balón nesoucí experiment NASA a vystoupal do výšky 31 kilometrů nad zemským povrchem. Jeho cílem bylo určení pravděpodobného osudu bakteriálních černých pasažérů na budoucích kosmických lodích směřujících k Marsu. Na základě výzkumu vědci zjistili, že v průběhu několika dnů bezprostředního vystavení záření bude obrovská většina bakterií zničena na povrchu Marsu ultrafialovým zářením ze Slunce.

Experiment Exposing Microorganisms in the Stratosphere, zkráceně E-MIST, jehož vedoucím byl  David J. Smith, NASA's Ames Research Center, Silicon Valley, nesl vzorky velmi odolných mikrobů v ochranném, nečinném stavu (tzv. endospory), který některé bakterie zaujmou, když je okolní prostředí nepříznivé. Jejich vystavení drsným podmínkám v zemské stratosféře poskytne dobré napodobení povrchu Marsu, protože obě oblasti jsou podobně stresující pro život, jak jej známe na Zemi: panuje zde extrémní zima a sucho, nízký atmosférický tlak a nelítostné záření.

Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus Autor: NASA
Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus
Autor: NASA
Když byly bakteriální vzorky dopraveny na padáku zpět na zemský povrch k analýze, vědecký tým zjistil, že již po osmi hodinách, kdy byly vzorky vystaveny nepříznivým podmínkám, 99,999 % bakterií zahynulo. Výzkumníci prověřili geny bakterií, které přežily velký nápor ultrafialového záření nad ochrannou vrstvou zemské atmosféry a objevili několik malých odlišností v jejich DNA ve srovnání s populací stejných bakterií, které byly uchovávány na Zemi. Výsledky napovídají, že pokud se mikrobi svezou uchyceni na kosmické sondě k Marsu, zvládnou přežít tuto cestu jen tehdy, pokud by mohli teoreticky prodělat genetické změny. Avšak budou ještě potřeba další studie k určení, jestli tyto mutace budou mít nějaké následky pro bakterie nebo jejich schopnost přežít.

Další názor na zvážení je, že jsme při tomto letu testovali pod zátěží pouze jeden druh bakterií Bacillus pumilus,“ říká David J. Smith. „Bude potřeba pokračovat ve výzkumu různých druhů při dalších testech; jen tak můžeme zjistit, jestli každý druh zahyne stejně rychle. A co takhle mikrobi pod hromadou mrtvých endospor nebo endospory pokryté prachem? Nevíme. To bude námět pro budoucí lety balónu k vědeckým účelům.“

Experiment E-MIST byl uskutečněn v součinnosti s NASA Balloon Program Office, pod vedením agentury Wallops Flight Facility, Virginia. E-MIST byl financován prostřednictvím Core Technical Capabilities Special Studies na Kennedy Space Center, Florida a Space Biology Project, Ames Research Center. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosférický balón, NASA, Život na Marsu, Mikroorganismy


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)1

původní snímek moc nevyšel ale včera už tam v pegasu zalovit šlo bohužel tam kličkuje hodně satelitu tak sem využil jen 22minut z hodiny dat

Další informace »