Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654

Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654

Sluneční skvrna AR 1654. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR 1654.
Autor: Antonín Hušek
Na počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další.

Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.

Své snímky slunečních skvrn do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Sluneční skvrny . Autor: Milan Zigo
Sluneční skvrny .
Autor: Milan Zigo
Jméno: Milan Zigo
Datum: 13. ledna 2013, 13:25 SEČ
Místo: Česká Lípa
Poznámka: Refraktor D=60mm,F=700mm. Fotoaparát Canon 1000D. Během fotografování panovalo krásné jasné počasí. Úpráva snímků žádná.

Další snímky

[1], [2]

Slunce s velkými skvrnami. Autor: Martin Gembec
Slunce s velkými skvrnami.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 13. ledna 2013, 11:00 SEČ
Místo: Jablonec nad Nisou
Poznámka: Nádherný slunečný den jsem využil alespoň k focení ve dne, když už to v noci nejde.. Stránky autora.
Velká skupina skvrn. Autor: František Gaidečka
Velká skupina skvrn.
Autor: František Gaidečka
Jméno: František Gaidečka
Datum: 12. ledna 2013, 11:16 SEČ
Místo: Dolní Benešov
Poznámka: Nikon 3100, v ohnisku CPC 9,25" přes procházející cirry bez dalších úprav

Další snímky

[1]

krásná velká skupina, leden 2013. Autor: Petr Šaloun
krásná velká skupina, leden 2013.
Autor: Petr Šaloun
Jméno: Petr Šaloun
Datum: 12. ledna 2013, 9:02 SEČ
Místo: Ostrava
Poznámka: Nikon D700 + Nikkor 70-200/4 AF-S + Nikon TC20eIII objektiv tj. 400 mm f/8, expozice 1/8000 s, f/11, ISO 200 z ruky, manual focus. Vyvoláno Nikon Capture (dynamic lightning).
Sluneční skvrna AR 1654. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR 1654.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 11. ledna 2013, 11:15 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: SW 80/400. 2×Barlow, sluneční folie. EOS 450D. Stránky autora.
Slunce - fotosféra. Autor: Jakub Toman
Slunce - fotosféra.
Autor: Jakub Toman
Jméno: Jakub Toman
Datum: 11. ledna 2013, 10:25 SEČ
Místo: Plzeň
Poznámka: Canon 1000D v primárním ohnisku dalekohledu "Lidlskop" Bresser Skylux 70/700‎, sluneční folie, složeno, zarovnáno, doostřeno v Registaxu - 40 snímků Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Stránka o Slunci na Astro.cz
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Čtenářská galerie, Slunce, Sluneční aktivita, Sluneční skvrny


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »