Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Globální geologické události se opakují jednou za 27,5 miliónu roků
Autor: New York University

Analýza 260 miliónů roků trvání hlavních geologických událostí vedla k odhalení opakujících se období dělících od sebe v průměru 27,5 miliónu roků. Geologická aktivita na Zemi se objevuje v opakujícím se cyklu 27,5 miliónu roků, což dodává planetě jakousi „pulzaci“. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Geoscience Frontiers.

Mnoho geologů se domnívá, že geologické události na Zemi jsou nahodilé v čase. Avšak naše studie poskytuje statistické důkazy pro běžné cykly, z čehož vyplývá, že tyto geologické události jsou ve vzájemné korelaci a nikoliv náhodné,“ říká Michael Rampino, geolog a profesor na New York University’s Department of Biology, stejně tak i hlavní autor studie.

Během uplynulých pěti desetiletí výzkumníci navrhovali cykly hlavních geologických událostí – včetně vulkanické aktivity a vymírání druhů na souši i ve vodě – v rozmezí zhruba 26 až 36 miliónů roků. Avšak dřívější práce na těchto korelacích v geologických záznamech byly narušeny omezeními v datování geologických událostí, které zabránily vědcům provedení kvantitativních výzkumů.

Nicméně došlo zde k důležitým vylepšením v oblasti radioizotopického datování a změny v geologickém časovém měřítku, což vedlo k novým datům ohledně časování minulých událostí. Na základě použití nejnovějšího datování dostupných dat Michael Rampino a jeho spolupracovníci shromáždili aktualizované záznamy hlavních geologických událostí v průběhu uplynulých 260 miliónů roků a provedli nové analýzy.

Globální geologické události jsou seskupeny do pulzů opakujících se za 27,5 miliónu roků Autor: Rampino et al., Geoscience Frontiers
Globální geologické události jsou seskupeny do pulzů opakujících se za 27,5 miliónu roků
Autor: Rampino et al., Geoscience Frontiers
Vědecký tým analyzoval stáří 89 dobře datovaných hlavních geologických událostí v uplynulých 260 miliónů roků. Tyto události zahrnovaly rovněž vymírání v mořích a na pevnině, hlavní vulkanické výlevy lávy označované jako sopečné výlevy bazaltů, události kdy oceány byly ochuzeny o kyslík, výkyvy mořské hladiny a změny nebo reorganizace zemských tektonických desek.

Zjistili, že tyto globální geologické události jsou většinou seskupeny do 10 odlišných časových období v průběhu 260 miliónů roků, seskupených do pulzů, které odděluje zhruba časový úsek 27,5 miliónu roků. Nejnovější skupina geologických událostí nastala zhruba před 7 milióny roků, z čehož vyplývá, že příští vrchol geologické aktivity je vzdálen ještě více než 20 miliónů roků.

Výzkumníci předpokládají, že tyto pulzy mohou být funkcí cyklů aktivity v nitru Země – geofyzikálních procesů souvisejících s dynamikou tektonických desek a klimatu. Nicméně podobné cykly v oběžné dráze Země mohou také určovat tyto události.

Jakýkoliv je původ těchto cyklických epizod, naše objevy podporují vážné důvody pro velkou periodičnost, uspořádanost a přerušované katastrofické geologické záznamy, které jsou odchylkou z názorů mnoha geologů,“ vysvětluje Michael Rampino.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Globální geologické události, Geologický cyklus, Planeta Země


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »