Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna na planetě Jupiter
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA M.H. Wong (UC Berkeley)

Tento kompozitní snímek ukazuje horkou skvrnu v atmosféře planety Jupiter. Na fotografii v levé části připojeného obrázku, pořízené 16. září 2020 pozemním dalekohledem Gemini North Telescope, Mauna Kea, Havajské ostrovy, se horká skvrna jeví velmi jasná v oboru infračerveného záření na vlnové délce 5 mikronů. Vložený obrázek vpravo pořídila kamera JunoCam na palubě sondy NASA s názvem Juno v oboru viditelného světla rovněž 16. září 2020 v průběhu 29. těsného průletu kolem Jupitera. Zde se horká skvrna jeví naopak docela tmavá.

Horké skvrny jsou na Jupiteru známy docela dlouhou dobu, více než 25 let. Dne 7. prosince 1995 průzkumné pouzdro sondy Galileo sestoupilo do podobné horké skvrny. Při pohledu pouhým okem se horké skvrny na Jupiteru jeví jako tmavé, bezoblačné oblasti v rovníkovém pásu planety, avšak v oboru infračerveného záření jsou mimořádně jasné. Odhalují teplo hluboké atmosféry pod vrstvou oblačnosti.

Fotografie horkých skvrn na Jupiteru s vysokým rozlišením, jako připojený snímek, hrají klíčovou roli v porozumění bouřím a vlnění v atmosféře planety a také ve vyřešení záhady nepolapitelné vody na Jupiteru.

Astronom Brian Swift zpracoval fotografie za účelem zvýšení barevnosti a kontrastu, další zpracování provedl Tom Momary za účelem zakreslení snímku z kamery JunoCam do dat získaných kamerou na dalekohledu Gemini.

Mezinárodní dalekohled Gemini North Telescope je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 8,1 metru. Jedná se o teleskop schopný pracovat v oboru viditelného světla a infračerveného záření, jeho řízení pro NSF zajišťuje Association of Universities for Research in Astronomy (AURA).

Neupravené snímky z kamery JunoCam jsou dostupné pro veřejnost k prohlížení a zpracování na obrazové produkty na adrese https://missionjuno.swri.edu/junocam/processing.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Dalekohled Gemini North, Horká skvrna, Planeta Jupiter


9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »