Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna na planetě Jupiter
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA M.H. Wong (UC Berkeley)

Tento kompozitní snímek ukazuje horkou skvrnu v atmosféře planety Jupiter. Na fotografii v levé části připojeného obrázku, pořízené 16. září 2020 pozemním dalekohledem Gemini North Telescope, Mauna Kea, Havajské ostrovy, se horká skvrna jeví velmi jasná v oboru infračerveného záření na vlnové délce 5 mikronů. Vložený obrázek vpravo pořídila kamera JunoCam na palubě sondy NASA s názvem Juno v oboru viditelného světla rovněž 16. září 2020 v průběhu 29. těsného průletu kolem Jupitera. Zde se horká skvrna jeví naopak docela tmavá.

Horké skvrny jsou na Jupiteru známy docela dlouhou dobu, více než 25 let. Dne 7. prosince 1995 průzkumné pouzdro sondy Galileo sestoupilo do podobné horké skvrny. Při pohledu pouhým okem se horké skvrny na Jupiteru jeví jako tmavé, bezoblačné oblasti v rovníkovém pásu planety, avšak v oboru infračerveného záření jsou mimořádně jasné. Odhalují teplo hluboké atmosféry pod vrstvou oblačnosti.

Fotografie horkých skvrn na Jupiteru s vysokým rozlišením, jako připojený snímek, hrají klíčovou roli v porozumění bouřím a vlnění v atmosféře planety a také ve vyřešení záhady nepolapitelné vody na Jupiteru.

Astronom Brian Swift zpracoval fotografie za účelem zvýšení barevnosti a kontrastu, další zpracování provedl Tom Momary za účelem zakreslení snímku z kamery JunoCam do dat získaných kamerou na dalekohledu Gemini.

Mezinárodní dalekohled Gemini North Telescope je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 8,1 metru. Jedná se o teleskop schopný pracovat v oboru viditelného světla a infračerveného záření, jeho řízení pro NSF zajišťuje Association of Universities for Research in Astronomy (AURA).

Neupravené snímky z kamery JunoCam jsou dostupné pro veřejnost k prohlížení a zpracování na obrazové produkty na adrese https://missionjuno.swri.edu/junocam/processing.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Dalekohled Gemini North, Horká skvrna, Planeta Jupiter


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »