Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna v atmosféře planety Jupiter

Horká skvrna na planetě Jupiter
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA M.H. Wong (UC Berkeley)

Tento kompozitní snímek ukazuje horkou skvrnu v atmosféře planety Jupiter. Na fotografii v levé části připojeného obrázku, pořízené 16. září 2020 pozemním dalekohledem Gemini North Telescope, Mauna Kea, Havajské ostrovy, se horká skvrna jeví velmi jasná v oboru infračerveného záření na vlnové délce 5 mikronů. Vložený obrázek vpravo pořídila kamera JunoCam na palubě sondy NASA s názvem Juno v oboru viditelného světla rovněž 16. září 2020 v průběhu 29. těsného průletu kolem Jupitera. Zde se horká skvrna jeví naopak docela tmavá.

Horké skvrny jsou na Jupiteru známy docela dlouhou dobu, více než 25 let. Dne 7. prosince 1995 průzkumné pouzdro sondy Galileo sestoupilo do podobné horké skvrny. Při pohledu pouhým okem se horké skvrny na Jupiteru jeví jako tmavé, bezoblačné oblasti v rovníkovém pásu planety, avšak v oboru infračerveného záření jsou mimořádně jasné. Odhalují teplo hluboké atmosféry pod vrstvou oblačnosti.

Fotografie horkých skvrn na Jupiteru s vysokým rozlišením, jako připojený snímek, hrají klíčovou roli v porozumění bouřím a vlnění v atmosféře planety a také ve vyřešení záhady nepolapitelné vody na Jupiteru.

Astronom Brian Swift zpracoval fotografie za účelem zvýšení barevnosti a kontrastu, další zpracování provedl Tom Momary za účelem zakreslení snímku z kamery JunoCam do dat získaných kamerou na dalekohledu Gemini.

Mezinárodní dalekohled Gemini North Telescope je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 8,1 metru. Jedná se o teleskop schopný pracovat v oboru viditelného světla a infračerveného záření, jeho řízení pro NSF zajišťuje Association of Universities for Research in Astronomy (AURA).

Neupravené snímky z kamery JunoCam jsou dostupné pro veřejnost k prohlížení a zpracování na obrazové produkty na adrese https://missionjuno.swri.edu/junocam/processing.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Dalekohled Gemini North, Horká skvrna, Planeta Jupiter


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »