Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pořídil nádherné fotografie Jupitera a jeho měsíce Europa

HST pořídil nádherné fotografie Jupitera a jeho měsíce Europa

Snímek planety Jupiter pořídil HST dne 25. 8. 2020 v době, kdy byla planeta vzdálena od Země 653 milióny kilometrů
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/

Dvě nové fotografie, které pořídil Hubbleův vesmírný teleskop HST, ukazují planetu Jupiter s jeho turbulentní atmosférou a obrovskými bouřemi. Na jednom snímku je rovněž zachycena Europa, jeden z tzv. galileovských měsíců Jupitera. Jasná, bílá, roztažená bouře pohybující se rychlostí 560 kilometrů za hodinu se objevila 18. 8. 2020 v oblasti středních severních šířek (na snímku vlevo nahoře v místě bílého pruhu). Snímek planety Jupiter pořídil HST dne 25. 8. 2020 v době, kdy byla planeta vzdálena od Země 653 milióny kilometrů.

Zatímco je pro bouře běžné vynořit se v těchto regionech, často i několik najednou, tato individuální porucha vypadá, že má další struktury ve své zadní části, což nebylo pozorováno u dřívějších bouří. Ve vleku za chocholem jsou malé levotočivé tmavé shluky, jichž jsme také nebyli v minulosti svědky.

To může být počátek dlouhodobé skvrny na severní polokouli, snad konkurent legendární Velké rudé skvrny (Great Red Spot), která dominuje jižní polokouli planety Jupiter,“ říkají astronomové z programu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL).

Snímky z Hubbleova kosmického teleskopu ukázaly, že Velká rudá skvrna otáčející se zprava doleva na jižní polokouli planety, „vyorávající“ brázdu v oblacích před ní, vytváří kaskádu bílých a béžových „pentlí“. Systém obří bouře je v současné době výjimečně bohatý na červenou barvu, včetně jejího středu a nejokrajovějšího pásu, které se zdají být velmi červené.

Velká rudá skvrna nyní měří v průměru 15 800 kilometrů a stále se smršťuje, jak je známo na základě teleskopických pozorování uskutečněných od roku 1930, avšak rychlost smršťování se, jak se zdá, nyní zpomaluje.

Popis k obrázku vpravo:

Kombinovaný snímek planety Jupiter pořízený HST v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/
Kombinovaný snímek planety Jupiter pořízený HST v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/
Snímek Jupitera při pozorování na více vlnových délkách (ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření), který pořídil Hubbleův vesmírný teleskop 25. 8. 2020, umožňuje astronomům docela nový pohled na tuto obří planetu. Snímek, který pořídil HST v blízké infračervené oblasti, kombinovaný s ultrafialovým pohledem, poskytuje unikátní panchromatický záběr nabízející nahlédnutí do atmosféry a ke studiu rozložení planetární mlhy a prachových částic. Doplnění obrázku z HST v oboru viditelného světla ukazuje proměnlivou strukturu oblaků. Na tomto snímku části Jupiterovy atmosféry, které se nacházejí ve vysokých výškách, především nad oběma póly, vypadají červeně jako důsledek přítomnosti atmosférických částic pohlcujících ultrafialové záření. Naopak modře zbarvené oblasti představují ultrafialové světlo odražené planetou. Nová bouře vlevo nahoře, která se rozpoutala 18. 8. 2020, upoutala pozornost astronomů na tomto snímku pořízeném v několika vlnových délkách. ´Shluky´ na konci bílého chocholu této bouře, jak se zdá, absorbují ultrafialové záření, podobně jako skvrny Great Red Spot a Red Spot Jr. dole pod středem snímku. To poskytuje vědcům mnohem více důkazů, že tato nová bouře může na Jupiteru setrvat déle než většina dříve pozorovaných jevů.

Astronomové si všimli, že ještě další útvary se změnily: například Oval BA přezdívaný Red Spot Jr., který se nachází těsně pod Velkou rudou skvrnou na těchto nových fotografiích. Před několika roky útvar Oval BA blednul k počátečnímu odstínu bílé po objevení se červeného odstínu v roce 2006. Nicméně nyní jádro této bouře zřejmě tmavne a nabývá načervenalého zbarvení. To může naznačovat, že skvrna Red Spot Jr. směřuje k navrácení do barevného podání více podobného u jejího většího protějšku.

Fotografie rovněž ukázaly, že Jupiter prochází procesem vyjasňování bílých oblaků ve vysokých výškách, zejména podél rovníku planety, které jsou zabaleny do oranžového uhlovodíkového smogu. Na úvodní fotografii je v levé části vidět také ledový měsíc Jupitera – Europa.

HST rovněž poskytnul pohled na planetu Jupiter v různých oborech elektromagnetického spektra, konkrétně v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření, což umožňuje astronomům zcela nový pohled na tuto obří planetu.

Teleskopická pozorování v oboru blízkého infračerveného záření kombinovaná s ultrafialovým pohledem poskytují unikátní panchromatický pohled umožňující náhled do různých výšek a na rozložení planetární mlhy a atmosférických částic.

Při doplnění snímku z HST v oboru viditelného světla se ukázaly nikdy předtím nepozorované změny ve struktuře oblačnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST Hubble Space Telescope, Planeta Jupiter


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »