Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pořídil nádherné fotografie Jupitera a jeho měsíce Europa

HST pořídil nádherné fotografie Jupitera a jeho měsíce Europa

Snímek planety Jupiter pořídil HST dne 25. 8. 2020 v době, kdy byla planeta vzdálena od Země 653 milióny kilometrů
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/

Dvě nové fotografie, které pořídil Hubbleův vesmírný teleskop HST, ukazují planetu Jupiter s jeho turbulentní atmosférou a obrovskými bouřemi. Na jednom snímku je rovněž zachycena Europa, jeden z tzv. galileovských měsíců Jupitera. Jasná, bílá, roztažená bouře pohybující se rychlostí 560 kilometrů za hodinu se objevila 18. 8. 2020 v oblasti středních severních šířek (na snímku vlevo nahoře v místě bílého pruhu). Snímek planety Jupiter pořídil HST dne 25. 8. 2020 v době, kdy byla planeta vzdálena od Země 653 milióny kilometrů.

Zatímco je pro bouře běžné vynořit se v těchto regionech, často i několik najednou, tato individuální porucha vypadá, že má další struktury ve své zadní části, což nebylo pozorováno u dřívějších bouří. Ve vleku za chocholem jsou malé levotočivé tmavé shluky, jichž jsme také nebyli v minulosti svědky.

To může být počátek dlouhodobé skvrny na severní polokouli, snad konkurent legendární Velké rudé skvrny (Great Red Spot), která dominuje jižní polokouli planety Jupiter,“ říkají astronomové z programu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL).

Snímky z Hubbleova kosmického teleskopu ukázaly, že Velká rudá skvrna otáčející se zprava doleva na jižní polokouli planety, „vyorávající“ brázdu v oblacích před ní, vytváří kaskádu bílých a béžových „pentlí“. Systém obří bouře je v současné době výjimečně bohatý na červenou barvu, včetně jejího středu a nejokrajovějšího pásu, které se zdají být velmi červené.

Velká rudá skvrna nyní měří v průměru 15 800 kilometrů a stále se smršťuje, jak je známo na základě teleskopických pozorování uskutečněných od roku 1930, avšak rychlost smršťování se, jak se zdá, nyní zpomaluje.

Popis k obrázku vpravo:

Kombinovaný snímek planety Jupiter pořízený HST v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/
Kombinovaný snímek planety Jupiter pořízený HST v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/
Snímek Jupitera při pozorování na více vlnových délkách (ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření), který pořídil Hubbleův vesmírný teleskop 25. 8. 2020, umožňuje astronomům docela nový pohled na tuto obří planetu. Snímek, který pořídil HST v blízké infračervené oblasti, kombinovaný s ultrafialovým pohledem, poskytuje unikátní panchromatický záběr nabízející nahlédnutí do atmosféry a ke studiu rozložení planetární mlhy a prachových částic. Doplnění obrázku z HST v oboru viditelného světla ukazuje proměnlivou strukturu oblaků. Na tomto snímku části Jupiterovy atmosféry, které se nacházejí ve vysokých výškách, především nad oběma póly, vypadají červeně jako důsledek přítomnosti atmosférických částic pohlcujících ultrafialové záření. Naopak modře zbarvené oblasti představují ultrafialové světlo odražené planetou. Nová bouře vlevo nahoře, která se rozpoutala 18. 8. 2020, upoutala pozornost astronomů na tomto snímku pořízeném v několika vlnových délkách. ´Shluky´ na konci bílého chocholu této bouře, jak se zdá, absorbují ultrafialové záření, podobně jako skvrny Great Red Spot a Red Spot Jr. dole pod středem snímku. To poskytuje vědcům mnohem více důkazů, že tato nová bouře může na Jupiteru setrvat déle než většina dříve pozorovaných jevů.

Astronomové si všimli, že ještě další útvary se změnily: například Oval BA přezdívaný Red Spot Jr., který se nachází těsně pod Velkou rudou skvrnou na těchto nových fotografiích. Před několika roky útvar Oval BA blednul k počátečnímu odstínu bílé po objevení se červeného odstínu v roce 2006. Nicméně nyní jádro této bouře zřejmě tmavne a nabývá načervenalého zbarvení. To může naznačovat, že skvrna Red Spot Jr. směřuje k navrácení do barevného podání více podobného u jejího většího protějšku.

Fotografie rovněž ukázaly, že Jupiter prochází procesem vyjasňování bílých oblaků ve vysokých výškách, zejména podél rovníku planety, které jsou zabaleny do oranžového uhlovodíkového smogu. Na úvodní fotografii je v levé části vidět také ledový měsíc Jupitera – Europa.

HST rovněž poskytnul pohled na planetu Jupiter v různých oborech elektromagnetického spektra, konkrétně v oboru ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření, což umožňuje astronomům zcela nový pohled na tuto obří planetu.

Teleskopická pozorování v oboru blízkého infračerveného záření kombinovaná s ultrafialovým pohledem poskytují unikátní panchromatický pohled umožňující náhled do různých výšek a na rozložení planetární mlhy a atmosférických částic.

Při doplnění snímku z HST v oboru viditelného světla se ukázaly nikdy předtím nepozorované změny ve struktuře oblačnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST Hubble Space Telescope, Planeta Jupiter


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »