Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pořídil nový portrét planety Jupiter

HST pořídil nový portrét planety Jupiter

Fotografie planety Jupiter pořízená 27. 6. 2019 pomocí HST
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center) and M. H. Wong (University of California, Berkeley

Hubbleův vesmírný teleskop (HST) odhalil detailní krásu spletitých oblaků planety Jupiter na novém snímku pořízeném 27. 6. 2019 pomocí kamery WFC-3 na palubě HST. V okamžiku pořízení fotografie planetu dělilo od Země 644 miliónů kilometrů. Nápadným rysem planety je především Velká rudá skvrna (Great Red Spot) a intenzivnější paleta barev v oblacích vířících v turbulentní atmosféře planety, než jsme mohli pozorovat v uplynulých letech.

Mezi velmi pozoruhodnými útvary na pořízeném snímku jsou syté barvy oblačnosti pohybující se směrem k Velké rudé skvrně. Tato mohutná anticyklona má o něco větší průměr než naše Země a otáčí se proti směru pohybu hodinových ručiček mezi dvěma pásy oblačnosti, které se zase pohybují navzájem vůči sobě.

Podobně jako dřívější snímky planety Jupiter pořízené pomocí HST nebo prostřednictvím pozemních teleskopů tato nová fotografie potvrzuje, že rozsáhlá bouře, která zuří na povrchu plynné planety Jupiter přinejmenším 150 let, pokračuje ve smršťování. Důvod zmenšování průměru je stále neznámý, a proto bude HST průběžně snímkovat planetu Jupiter a astronomové doufají, že budou schopni vyřešit záhadu této bouře. Mnohem menší víry se objevují na Jupiteru jako bílé nebo hnědé oválné útvary, které mohou mít životnost menší než několik hodin až po trvání v průběhu několika staletí.

Útvar v podobě „žížaly“ nacházející se jižně od Velké rudé skvrny je cyklona – vír otáčející se v opačném směru, než rotuje Velká rudá skvrna. Astronomové pozorovali obdobné bouře s rozsáhlou rozmanitostí odlišného vzhledu napříč celou planetou. Dva útvary v podobě bílých oválů jsou anticyklony, jakési obdoby menší verze Velké rudé skvrny.

Snímek z HST rovněž zvýrazňuje pozoruhodné rovnoběžné pásy oblačnosti v Jupiterově atmosféře. Tyto pásy se skládají z plynů proudících v opačných směrech na různých planetárních šířkách. Jsou vytvářeny rozdíly v tloušťce a výšce oblaků zmrzlého čpavku; světlejší pásy vystupují výše a vytvářejí hustší oblaka než tmavší pásy. Rozdílné koncentrace jsou drženy odděleně silnými větry, které mohou dosáhnout rychlosti přes 650 kilometrů za hodinu.

Tato pozorování Jupitera jsou součástí programu OPAL (Outer Planet Atmospheres Legacy), který byl zahájen v roce 2014. Tato iniciativa umožňuje HST věnovat část pozorovacího času každoročně sledování vnějších planet a poskytuje astronomům přístup k souboru map, které jim pomáhají porozumět nejen atmosférám obřích planet ve Sluneční soustavě, ale rovněž atmosféře naší Země a vzdušným obalům planet mimo náš planetární systém (tedy exoplanet).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Jupiter, HST Hubble Space Telescope


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »