Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vypátral původ nového 15. měsíce planety Neptun

HST vypátral původ nového 15. měsíce planety Neptun

Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp, který byl objeven pomocí HST v roce 2013
Autor: NASA, ESA and J. Olmsted (STScI)

Po několik let trvající analýze skupina planetologů využívajících Hubbleův kosmický teleskop HST nakonec přišla s vysvětlením původu záhadného měsíce obíhajícího kolem planety Neptun, který byl pomocí HST objeven již v roce 2013. Tento malý měsíček pojmenovaný Hippocamp se nachází mimořádně blízko mnohem většího Neptunova měsíce s názvem Proteus. Obvykle by měl měsíc jako Proteus po delší době gravitačně odmrštit stranou mnohem menší měsíc nebo jej „pohltit“, když vyčistí svoji oběžnou dráhu.

Tak proč zde tento malý měsíček existuje? Hippocamp je zřejmě odštípnutý úlomek mnohem většího měsíce v důsledku kolize s kometou před několika miliardami roků. Velmi malý měsíček má průměr pouhých 34 kilometrů (zatímco Proteus má průměr 418 km) a hmotnost měsíce Hippocamp dosahuje pouhou 1/1000 hmotnosti většího měsíce Proteus.

První věc, kterou jsme si uvědomili, bylo, že nemůžeme očekávat nalezení tak malého měsíce právě hned za největším vnitřním měsícem Neptunu,“ říká Mark Showalter z SETI Institute in Mountain View, Kalifornie. „Ve vzdálené minulosti, vzhledem k pomalé migraci vně od většího měsíce, byl kdysi Hippocamp tam, kde je nyní Proteus.“

Tento scénář je podporován i na základě snímků z roku 1989 pořízených sondou Voyager 2, které ukázaly velký impaktní kráter na měsíci Proteus, téměř dostatečně velký k rozbití měsíce. „V roce 1989 jsme se domnívali, že kráter stojí na konci celého příběhu,“ říká Mark Showalter. „Na základě pozorování pomocí kosmického teleskopu HST víme, že se malý kousek měsíce Proteus oddělil v jeho zadní části a my jej dnes pozorujeme jako měsíc Hippocamp.“ Dráhy obou dvou měsíců jsou nyní od sebe vzdáleny pouhých 12 070 kilometrů.

Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp Autor: ESA/Hubble, NASA, L. Calçada
Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp
Autor: ESA/Hubble, NASA, L. Calçada
Soustava satelitů planety Neptun má bouřlivou historii. Před několika miliardami roků planeta zachytila velký měsíc Triton pocházející z Kuiperova pásu – rozsáhlé oblasti ledových a kamenných těles za drahou planety Neptun. Gravitace Tritonu doslova zpřeházela původní soustavu satelitů. Triton se usadil na kruhové dráze a úlomky rozbitých Neptunových měsíců se spojily do druhé generace satelitů. Nicméně bombardování kometami pokračovalo a docházelo k rozbíjení těles, což vedlo ke vzniku měsíce Hippocamp, který může být považován za zástupce třetí generace satelitů planety Neptun.

Na základě odhadů četnosti populace komet víme, že i další měsíce ve vnějších oblastech Sluneční soustavy se srážely s kometami, byly rozbíjeny na kusy a několikrát se spojily zpět,“ poznamenává Jack Lissauer z NASA's Ames Research Center in California's Silicon Valley a spoluautor nového výzkumu. „Tato dvojice satelitů poskytuje překvapivou ukázku toho, že měsíce jsou občas rozbíjeny při srážkách s kometami.“

Hippocamp je v řecké mytologii napůl kůň a napůl ryba. Vědecké pojmenování pro mořského koníka je Hippocampus, což je také jméno důležité části lidského mozku. Pravidla Mezinárodní astronomické unie (IAU) vyžadují, že měsíce planety Neptun jsou pojmenovávány podle podmořského světa v řecké a římské mytologii.

Článek byl publikován 21. 2. 2019 ve vědeckém časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Měsíce Neptunu, Planeta Neptun


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »