Webbův teleskop se zaměřil na Neptun, jeho prstenec a měsíce

Neptun je jedinou planetou ve Sluneční soustavě, která není pozorovatelná pouhým okem (k jejímu spatření potřebujeme alespoň malý dalekohled, například triedr, ale i tak se většinou jeví jen jako slabá hvězdička). Jde také o první planetu, která byla matematicky předpovězena před svým objevem. V roce 2011 tato velmi hmotná planeta zkompletovala teprve svůj jeden oběh kolem Slunce v trvání 165 let od svého objevu v roce 1846.

Neptun je charakterizován jako ledový obr vzhledem k chemickému složení jeho nitra. V porovnání s plynnými obry Jupiterem a Saturnem je mnohem bohatší na těžší chemické prvky, než je vodík a hélium. To je snadno patrné na modrém zbarvení vzhledu Neptunu na snímcích pořízených ve viditelném světle pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu. Je to způsobeno malým množstvím plynného metanu přítomného v atmosféře.

Voyager 2 je jediná kosmická sonda, která zblízka studovala planetu Neptun. Prolétla kolem ní v roce 1989 na své cestě ven ze Sluneční soustavy.

„Uplynuly více než tři dekády od události, kdy jsme naposled spatřili Neptunovy slabé prachové prstence, a nyní je to poprvé, kdy je můžeme pozorovat v infračerveném světle,“ říká Heidi Hammelová, expertka na soustavu Neptunu a interdisciplinární vědecká pracovnice pro Webbův teleskop. „Mimořádně kvalitní a precizní fotografie pořízené přístroji na JWST umožňují detekovat velmi slabé prstence Neptunu a jeho měsíce, z nichž některé byly objeveny až na snímcích Voyageru 2.“

Kamera NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě Webbova kosmického dalekohledu pozorovala v oboru blízkého infračerveného záření v rozsahu 0,6 až 5 mikronů, takže planeta Neptun se nejevila v modré barvě. Ve skutečnosti plynný metan silně absorbuje červené světlo a infračervené záření, takže planeta je v oboru blízkého infračerveného záření docela temná, kromě oblastí, kde jsou přítomná oblaka ve vysokých výškách.

Oblaka tvořená metanovým ledem jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo ještě předtím, než je absorbováno plynným metanem. Velmi nepatrná tenká linie jasného kroužku planetárního rovníku může být „vizuálním podpisem“ globální atmosférické cirkulace, která pohání větry a bouře na Neptunu.

Atmosféra klesá a ohřívá se na rovníku, a tudíž září v oboru infračerveného světla více než okolní studený plyn.

Již dříve známý vír na jižním pólu je patrný i na snímku z Webbova dalekohledu, avšak kosmický teleskop vůbec poprvé odhalil kontinuální pás oblaků ve vysokých výškách Neptunu. Teleskop zachytil rovněž 7 ze 14 známých měsíců planety Neptun včetně jejího velkého a zvláštního měsíce Triton. Protože je pokrytý lesklým zmrzlým kondenzátem dusíku, odráží v průměru 70 % slunečního záření, které na něj dopadá. Ve srovnání s ním se Neptun zdá být tmavší, protože atmosféra planety je potemnělá v důsledku absorpce světla metanem v oblasti blízkého infračerveného záření.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí