Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vypátral původ nového 15. měsíce planety Neptun

HST vypátral původ nového 15. měsíce planety Neptun

Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp, který byl objeven pomocí HST v roce 2013
Autor: NASA, ESA and J. Olmsted (STScI)

Po několik let trvající analýze skupina planetologů využívajících Hubbleův kosmický teleskop HST nakonec přišla s vysvětlením původu záhadného měsíce obíhajícího kolem planety Neptun, který byl pomocí HST objeven již v roce 2013. Tento malý měsíček pojmenovaný Hippocamp se nachází mimořádně blízko mnohem většího Neptunova měsíce s názvem Proteus. Obvykle by měl měsíc jako Proteus po delší době gravitačně odmrštit stranou mnohem menší měsíc nebo jej „pohltit“, když vyčistí svoji oběžnou dráhu.

Tak proč zde tento malý měsíček existuje? Hippocamp je zřejmě odštípnutý úlomek mnohem většího měsíce v důsledku kolize s kometou před několika miliardami roků. Velmi malý měsíček má průměr pouhých 34 kilometrů (zatímco Proteus má průměr 418 km) a hmotnost měsíce Hippocamp dosahuje pouhou 1/1000 hmotnosti většího měsíce Proteus.

První věc, kterou jsme si uvědomili, bylo, že nemůžeme očekávat nalezení tak malého měsíce právě hned za největším vnitřním měsícem Neptunu,“ říká Mark Showalter z SETI Institute in Mountain View, Kalifornie. „Ve vzdálené minulosti, vzhledem k pomalé migraci vně od většího měsíce, byl kdysi Hippocamp tam, kde je nyní Proteus.“

Tento scénář je podporován i na základě snímků z roku 1989 pořízených sondou Voyager 2, které ukázaly velký impaktní kráter na měsíci Proteus, téměř dostatečně velký k rozbití měsíce. „V roce 1989 jsme se domnívali, že kráter stojí na konci celého příběhu,“ říká Mark Showalter. „Na základě pozorování pomocí kosmického teleskopu HST víme, že se malý kousek měsíce Proteus oddělil v jeho zadní části a my jej dnes pozorujeme jako měsíc Hippocamp.“ Dráhy obou dvou měsíců jsou nyní od sebe vzdáleny pouhých 12 070 kilometrů.

Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp Autor: ESA/Hubble, NASA, L. Calçada
Umělecké ztvárnění měsíce planety Neptun s názvem Hippocamp
Autor: ESA/Hubble, NASA, L. Calçada
Soustava satelitů planety Neptun má bouřlivou historii. Před několika miliardami roků planeta zachytila velký měsíc Triton pocházející z Kuiperova pásu – rozsáhlé oblasti ledových a kamenných těles za drahou planety Neptun. Gravitace Tritonu doslova zpřeházela původní soustavu satelitů. Triton se usadil na kruhové dráze a úlomky rozbitých Neptunových měsíců se spojily do druhé generace satelitů. Nicméně bombardování kometami pokračovalo a docházelo k rozbíjení těles, což vedlo ke vzniku měsíce Hippocamp, který může být považován za zástupce třetí generace satelitů planety Neptun.

Na základě odhadů četnosti populace komet víme, že i další měsíce ve vnějších oblastech Sluneční soustavy se srážely s kometami, byly rozbíjeny na kusy a několikrát se spojily zpět,“ poznamenává Jack Lissauer z NASA's Ames Research Center in California's Silicon Valley a spoluautor nového výzkumu. „Tato dvojice satelitů poskytuje překvapivou ukázku toho, že měsíce jsou občas rozbíjeny při srážkách s kometami.“

Hippocamp je v řecké mytologii napůl kůň a napůl ryba. Vědecké pojmenování pro mořského koníka je Hippocampus, což je také jméno důležité části lidského mozku. Pravidla Mezinárodní astronomické unie (IAU) vyžadují, že měsíce planety Neptun jsou pojmenovávány podle podmořského světa v řecké a římské mytologii.

Článek byl publikován 21. 2. 2019 ve vědeckém časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Měsíce Neptunu, Planeta Neptun


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »